Za patnáct minut se ministr při návštěvě problematické ústecké čtvrti podíval i na pozemek, na kterém má vzniknout Akční centrum. Prohodil také několik slov s místními Romy.

Ulice v Předlicích byly v úterý kolem půl páté odpoledne téměř vylidněné. Ale jen co tam přijel automobil ministra Kocába, začala čtvrť ožívat. Na nečekanou návštěvu se okamžitě přišli místní obyvatelé podívat.

Po příjezdu ukázal primátor Kubata ministrovi, jaký nepořádek nepřizpůsobiví občané v Marxově ulici udělali. „To tady ještě před třemi týdny nebylo. Tento barák vedle je neobyvatelný,“ řekl Kubata. „Takový nepořádek jsem zažila jen v Africe,“ zareagovala na jeho slova mluvčí ministra Lejla Abbasová.

Ústecký primátor poté dovedl Kocába až k místu, kde by se mělo v budoucnu postavit Akční centrum. Pracovat v něm má mimo jiné městská policie, sociální pracovníci nebo vládní agentura. Mluvčí města Milan Knotek řekl, že právě o Akčním centru diskutovalo vedení radnice s ministrem při zhruba hodinové schůzce, která návštěvě Předlic předcházela.

Vláda má na stavbu uvolnit deset milionů. „Na centrum budeme hledat finance. Teď ale nemůžu garantovat, že je uvolníme. Původní zdroj prostřednictvím agentury možný není. Požádám proto o pomoc i bývalého ústeckého primátora Petr Gandaloviče,“ řekl Deníku ministr Kocáb. Deset milionů na centrum uvolní ústecká radnice a Ústecký kraj.

Jako nový ministr pro lidská práva a menšiny přijel Kocáb do Ústí poprvé. „Pan primátor má řadu zajímavých myšlenek, ve kterých ho chci podporovat,“ podotkl před tím, než si popovídal s předlickými Romy a odjel.

Kocábova předchůdkyně Džamila Stehlíková navštívila problematickou ústeckou čtvrť v září 2007. Prohlédla si tehdy nejen místní základní školu, ale i nepřizpůsobivými občany zdevastované domy. „Lidé tu mají nízkou úroveň vzdělanosti. Předlice se potýkají s problémem výroby a distribuce drog, lichvou i s chudobou,“ řekla tehdy Stehlíková novinářům.

Na problémy v Předlicích dlouhodobě upozorňují neziskové organizace. Za jednu místnost tu lidé platí měsíčně nájem i deset tisíc korun a k tomu ještě pět tisíc korun jako paušál za energie.

Kocáb dostal byt v Janově, nápady na zlepšení neřekl

Litvínov - Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb navštívil v úterý také litvínovské sídliště Janov a podíval se i do tamních ubytoven a na sídliště, kde žijí sociálně slabé rodiny. Dělnická strana se rozčiluje, že nebyla také pozvána. Kocáb dostal v Janově byt, konkrétní nápady pro zlepšení situace ale nepředstavil.

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb v úterý vyrazil na návštěvu do Litvínova. Už od rána si ale dával pěkně na čas a na první místo své cesty litvínovskou ubytovnu pro neplatiče UNO dorazil s téměř dvacetiminutovým zpožděním. Společně s promrzlými místními politiky, vedením litvínovské radnice a několika dalšími členy různých organizací zabývající se problematikou Litvínova nakoukl do bytů a pohovořil s ubytovanými neplatiči.

Mezitím, co ministr pronásledován novináři prochází tmavou a zatuchlou chodbou ubytovny, starší paní právě myje nádobí u zrezivělého žlabu v místnosti s rozbitou televizí na zemi a rozviklaném křesle, jež má nejspíše připomínat kuchyň. „Zbývá mi jen třináct set, když všechno poplatím. Já mám pět dětí a ze školy chtějí pořád něco platit. Je to dobře vypočítané?“ táže se ministra a starosty Litvínova Milana Šťovíčka matka čtyř dětí a nechává je nahlédnout do svého bytu.

Poté co paní oba poradí, aby se obrátila na sociální odbor, nasedá Kocáb společně se svou mluvčí Lejlou Abbasovou do černého superbu a opět pronásledován, teď už novináři v autech, míří k další ubytovně. V ubytovně U Bílého sloupu už je na chodbách o trochu více světla, i dýchat se tu už dá lépe. Celá delegace v čele s ministrem, litvínovským starostou a místostarostou Martinem Klikou vyrazí napříč ubytovnou. Asi uprostřed se zastaví a přou se o výši nájmu. Ten je totiž v nájemním bytě v Litvínově nižší než na ubytovně.

Za chvíli ministr i místostarosta svůj slovní boj vzdají a vydávají se dál chodbou. Otevřou se až poslední dveře, starší muž několik lidí spolu s Kocábem pouští do svého bytu. „Nemám práci, no,“ hlásí už od dveří. Po několika minutách začíná hra na kočku a na myš na novo. Vládní konvoj následován médii krouží ulicemi Litvínova a míří na janovské sídliště.

Zastavujeme přímo v centru Janova v Gluckově ulici. Tady už ministra nevítají s takovou radostí jako lidé v ubytovnách a pokřikují na něj z dálky. „Běžte raději dělat něco pořádnýho! Na tohle si televizi pozvete, to jo,“ vykřikuje paní z balkonu. Dav vyjde až do nejvyššího patra, aby se Kocáb podíval skrze mříže do poničeného bytu, který majitelům zůstal po nepřizpůsobivých.

Posledním místem ministrovy návštěvy je janovská základní škola. Zde už u vchodu stojí nachystaný dětský sbor Janováček a jakmile Kocáb po boku se starostou a místostarostou začnou děti oblečené v plandajících zřejmě poděděných halenkách a košilích zpívat. „To je hezký. Děkuju moc. Děti, vy jste roztomilý,“ rozplývá se ministr.

Lucie Prosková