Rozsudek doslova zní, že „rozhodnutí Úřadu městského obvodu Ústí nad Labem – město ze dne 5. března 2009, se ruší.“
Žalovaný, tedy úřad městského obvodu, musí Berčíkovi zaplatit náhradu nákladů řízení 2000 korun. Jinými slovy mohou neonacisté po krajském městě pochodovat.
Pocit bezmocnosti má po rozhodnutí soudu ústecký primátor Jan Kubata. „Je to důkaz, že v našich legislativních podmínkách nejsme schopni zabránit evidentní snaze porušovat zákon. Celý náš právní systém je schopen řešit problémy až po jejich vzniku, nikoliv před tím,“ uvedl Kubata.
Iniciativa V Ústí neonacisty nechceme si myslí, že to je špatná zpráva pro město Ústí nad Labem i jeho obyvatele. „Obzvláště ty, co bydlí na Klíši,“ uvedl neformální mluvčí iniciativy Miroslav Brož, jinak z organizace Člověk v tísni.
Jeho vyjádření doplnil ústecký historik Václav Houfek z ústeckého muzea.
Ten se v iniciativě také angažuje. „S rozhodnutím soudu nic neudělám. Řádný občan respektuje rozhodnutí soudu. To je jediné, co se na to dá říci a nenadávat při tom,“ řekl Houfek.
Částečně navazuje na patriotismus, čili vlastenectví vztažené spíše k územnímu či politickému celku nežli k národu.
Je založen na pojmu národ a pracuje dál s pojmy jako například etnikum, etnická příslušnost či národní identita.
Nacionalismus staví na vědomí příslušnosti k jednomu národu (často související s vymezením vůči národu jinému).
Od samého počátku byl nedílnou součástí politického i společenského diskurzu, politických doktrín i argumentací, včetně doby předmoderní, připustíme-li, že nacionalismus svého druhu existoval i před 18. stoletím.
Definovat nacionalismus je velmi komplikovaný úkol, neboť v dějinách prošel řadou podob, a proto je vždy vhodné přesně označit v souvislosti s jakým regionem a jakým obdobím o nacionalismu hovoříme.
Stejně tak na vědecké úrovni (zejména ve společenských vědách) byla a je vedena řada diskusí o podstatě a definici nacionalismu. Mnoho vědců zabývajících se sociologií, politologií či historií přišli se svými vlastními koncepty nacionalismu, které se často radikálně liší.
Proto vždy vzájemné komunikaci na odborné úrovni prospěje, když jsou uváděny výchozí koncepce pro jednotlivá tvrzení.
Autonomní nacionalisté Sever svolali pochod údajně jako akci k uctění obětí bombardování a postup primátora Kubaty přirozeně kritizují.
„Primátor Kubata tvrdí, že nechceme vzpomínat na oběti, jelikož bombardování proběhlo 17. a 19. dubna. Pochod je přitom 18. dubna, protože je to těmto termínům nejbližší sobota,“ uvedl mluvčí nacionalistů, který se podepsal jako Tomáš Štatfejnd.
Současně podle Štatfejnda má Kubata tvrdit, že jde o oslavu Adolfa Hitlera. „Který se však, světe div se, nenarodil 18., ale 20. dubna. Hledání skrytých významů za každým datem považujeme za projev stihomamu,“ dodal mluvčí AN.
Autonomní nacionalisté také podali na primátora Kubatu trestní oznámení. Nacionalisté se totiž domnívají, že primátor se dopustil trestného činu pokusu či zneužívání pravomoci veřejného činitele, vydírání a porušování svobody sdružování a shromažďování. Informaci uveřejnili na svém webu.
Primátor Kubata k tomu uvedl, že se s trestním oznámením seznámí, a s právníky zváží další kroky. „Na mém postoji se nic nemění. Pokusím se využít všech zákonných prostředků, aby propagátoři neonacistických myšlenek Ústím nemohli mašírovat,“ uvedl včera Kubata.
Město Ústí nad Labem podá k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost na nezákonnost rozhodnutí Krajského soudu.
Kolem žaloby Autonomních nacionalistů Sever, kteří tak reagovali na zákaz využití jedné z tras ohlášeného pochodu, byl v uplynulých dvou dnech zmatek. Zpočátku nebylo jasné, zda byla žaloba vůči městskému obvodu podána.
„Dne 23. března byla předsedovi
close
zoom_in
ústeckého krajského soudu Milanu Kohoutkovi předána mylná informace, že žaloba podána nebyla,“ uvedla Jana Kurešová z ústeckého krajského soudu. Dodala, že žaloba byla skutečně podána 20. března.
Pochybením administrativních pracovnic soudu byla žaloba příslušnému soudci předložena k řešení až 24. března. Ale neprodleně bylo jednáno a ve středu 25. března bylo rozhodnuto.
Podle Kubaty město považuje zákaz pochodu přes Klíši stále za platný, neboť soud v třídenní lhůtě dané zákonem žádné rozhodnutí nevydal.
Kurešová uvedla, že třídenní lhůta, ve které má být rozhodováno, je lhůtou „toliko“ pořádkovou a nemá žádný vliv na zákonnost rozhodnutí krajského soudu.
