Obavy lidí ze Svádova
„Když se někde místo na řece zúží, musí se to jinde projevit,“ obává se například Jan Kolman. „Když je na Střekově zalité Střekovské nábřeží, tak Svádov už je pod vodou. No, snad to už po zkušenostech z minula vodohospodáři uhlídají.“
Jedním dechem však dodal, že kdysi bývalo zvykem čistit koryto řeky. Toho si dnes nevšiml. Takže i to podle Kolmana mohl být jeden z důvodů, proč hladina při katastrofálních povodních stoupla tak vysoko. Podobné obavy má také střekovský zastupitel Viktor Malinkovič (KSČM).
Ten upozornil na nedávnou schůzku mezi svádovskými občany a projektanty.
„Ptal jsem se jich na tento problém a dostal jsem neuspokojivou a přezíravou odpověď. Cosi o procentech a promile. A že to na Svádov nebude mít žádný vliv. Já o tom nejsem přesvědčen a zdejší lidé taky ne,“ komentoval to Malinkovič.
Strach je prý zbytečný
Odborníci a vodohospodáři však nad těmito obavami a názory jen udiveně kroutí hlavou a poukazují na fyzikální zákony.
Zároveň ale kritizují státní správu i stavitele stěny, že lidem nedodali podrobné informace. Například architekt Dušan Oslej (SZ), který se touto problematikou v rámci své profese také zabývá.
„Logika a fyzika nám říká, že když zúžíme koryto, bude v něm vody stále stejně. Jen poteče rychleji. Úprava koryta na jednom místě mi hladinu pod upraveným místem tedy ani nemůže navýšit nad to, co by tam už bylo, kdyby ta stěna nebyla postavena. Podle mého názoru se toho lidé ve Svádově nemusí tolik obávat. To je fyzika,“ vysvětlil Oslej s tím, že je potřeba lidem tyto věci dostatečně vysvětlit.
„Je to o laxním přístupu veřejné správy k občanům zátopových oblastí.“
Stěny prověřili odborníci
Podobně se vyjádřil Václav Jirásek, ředitel pro správu povodí z podniku Povodí Labe.
„Stavbou protipovodňových stěn na Střekově se ze stávajícího místního záplavového území vyjme nevýznamná část objemu vody vzhledem k průtokům v řece Labi. Matematické modely nám ukazují, že hladina zůstane nezměněna,“ řekl.
Povodí Labe si stavbu protipovodňových opatření nechalo posoudit také z důvodu udržení korektních mezinárodních vztahů. Opatření proti povodním od Lovosic až po státní hranici s Německem posoudila pražská pobočka Dánského hydraulického institutu.
Z posudku prý vyplynulo, že v úseku od Porty Bohemicy až ke státní hranici s Německem při stoletých průtocích se odtokové poměry v Labi nezhorší.
„Na státní hranici bude dokonce při stoletém průtoku hladina o pár centimetrů níž, nežli je v teď. Efekt bude způsoben dostavbou protipovodňové ochrany průmyslové zóny Lovosic. Ta pak přibrzdí průtoky vody v oblasti Porty Bohemicy,“ dodal Jirásek.