Česká republika se tohoto nejvyššího jednání stala zástupci chemického průmyslu celé Evropy díky svému předsednictví v Unii.

„Ústí nad Labem pak proto, že je největším městem regionu, kde je tento průmyl silně zastoupen,“ vysvětlila hejtmanka Jana Vaňhová.

Chemický průmysl je silně spojen s automobilovým, který hospodářská krize zatím poznamenala nejvíce. Erik Geuss, náměstek ministra půmyslu a obchodu ČR připustil, že pokud krize znamená snížení výroby v automobilovém průmyslu na třicet procent, pak v chemickém se to odrazí snížením na čtyřicet procent.

„Vlivem opatření v Německu se ale výroba automobilů v České republice rapidně zlepšila,“ připomněl Geuss.

Reiner Haseloff, prezident Evropské sítě chemických regionů a ministr hospodářství a práce Saska – Anhaldska, upozornil, že hlavním smyslem vrcholného setkání představitelů evropského chemického průmyslu je ujasnit si vzájemně, jaké ten který výrobce má přednosti i slabiny a vše skloubit tak, aby byly evropské firmy schopny odolávat konkurenci, která jim dýchá na záda hlavně z Asie.

„Nejde nám jen udržet pracovní místa za současné krize, ale své pozice ještě posílit,“ sdělil. „A ujasnit si také, jakou úlohu může chemický průmysl sehrát v ochraně klimatu.“

Český europoslanec Miroslav Ouzký připomněl, že chemický průmysl v Evropě se potýká s regulačními opatřeními. „A Česká republika přijímá někdy tvrdší opatření, než jaké jsou vyžadovány v okolní Evropě,“ míní Ouzký. Upozornil, že by se mohli výrobci přestěhovat do jiných, mimoevropských zemí, a tady by zůstala armáda nezaměstnaných.

Poněkud optimističtěji vidí situaci Rainer Haseloff. V Německu už se kapacity výroby zvedly na sedmdesát až osmdesát procent, což je téměř normální provoz.