Samotná stavba a vnitřní vybavení přijde na 396,5 milionu korun. S touto nabídkou, která byla v konkurenci 7 firem nejnižší, vyhrála městskou soutěž na zhotovitele ústecká společnost Insky.
Související náklady pak město vyčíslilo na dalších 22 milionů korun. Kubín kritizuje, že v roce 2006, když město poprvé chtělo s rekonstrukcí muzea začít, na ni vyčlenilo částku 178 milionů korun. A za 3 roky je z toho více než dvojnásobek.
„Primátor Jan Kubata ani jeho náměstek Jan Řeřicha (oba ODS) mi nechtějí vysvětlit, jak mohlo za tak krátkou dobu dojít k takovému velkému navýšení, když projekt je stále tentýž,“ řekl Kubín s tím, že oni sami přitom před třemi lety odmítli vysoutěženou cenu 324 milionů korun a odůvodnili to l, že je příliš vysoká.
„A teď jim najednou nevadí 418 milionů. Za tu cenu by se postavilo nové muzeum,“ argumentoval.
Zastupitel vychází z tabulek Ústavu pro racionalizaci ve stavebnictví. Ty u budov pro vědu, kulturu a osvětu uvádějí orientační cenu 7 758 korun za kubík obestaveného prostoru. Cena za výstavbu objektu velkého jako ústecké muzeum by tak podle těchto tabulek vyšla kolem 400 milionů korun bez DPH.
„A rekonstrukce tak na 60 procent,“ odhaduje Kubín.
Znalec Josef Nun z uvedeného ústavu ale upozornil, že vždycky to tak úplně být nemusí.
„Pojem rekonstrukce je hodně široký. Záleží, co všechno se rekonstruuje. A v případě, že jde o historickou budovu, je to ještě složitější a většinou i dražší,“ uvedl. A dodal, že cena za rekonstrukci se v některých případech může přiblížit ceně nové stavby, nebo ji dokonce i převýšit.
Náměstek Řeřicha k tomu poznamenal, že by nebyl problém postavit nové muzeum na zelené louce. „Ale myslím si, že by to nebylo šťastné řešení. Asi málokomu by se pak líbilo, kdyby v původní budově, kterých v Ústí moc nemáme, vznikla nějaká tržnice nebo něco podobného,“ namítl.
Také Kubínův pohled na ceny je podle Řeřichy zkreslený.
„V roce 2006 jsme na rekonstrukci muzea dostali dotaci 65 milionů korun. V této souvislosti se nám 324 milionů jevilo opravdu hodně. Zvažovali jsme jen holou stavbu bez technologie a dalšího zařízení potřebného pro chod budovy, což by rekonstrukci zlevnilo. Ale stejně bychom pak ty peníze do toho museli investovat, tak jsme nakonec od tohoto záměru odstoupili a dotaci vrátili. A udělali jsme dobře, teď jsme získali dotaci 337 milionů korun a můžeme realizovat projekt kompletně,“ řekl Řeřicha.
Právě kvůli této dotaci spor mezi vedením města a Kubínem vygradoval při dubnovém jednání zastupitelstva, které schvalovalo přidělení zakázky a celkovou cenu rekonstrukce. Zastupitelé k tomu dostali podklady až těsně před jednáním, což Kubína rozčílilo.
„Měli jsme okamžitě rozhodnout o investování takové vysoké a podle mě značně nadhodnocené částky. Proto jsem požádal o odložení tohoto bodu,“ vysvětlil Kubín.
Primátor Kubata vzápětí Kubína obvinil, že chce město připravit o 337 milionů evropských peněz. Argumentoval, že když to zastupitelé odloží, rekonstrukce se zpozdí a nestihne se termín jejího dokončení daný podmínkami dotace, čímž o ni město přijde.
Kubín ale nebyl sám, komu se nelíbilo, že jsou tlačeni do okamžitého rozhodnutí. Proti zvedl sice ruku sám, ale dalších 7 opozičních zastupitelů (KSČM a SZSP) se hlasování zdrželo.
Nakonec však rekonstrukci muzea za 418,5 milionu korun posvětilo 27 zastupitelů z 31. Proti byl opět pouze Kubín a 3 jeho straničtí kolegové se zdrželi.
Rekonstrukce muzea začala poklepem na základní kámen hned o dva dny později. „A paradoxem je, že pozvánka z magistrátu na tento slavnostní akt byla dokonce datovaná o 2 dny dříve, než zastupitelstvo rekonstrukci odsouhlasilo. Už to bylo všechno upečeno předem,“ dodal Kubín.
