Odhalila to hloubková kontrola dřevin, která probíhá ve městě od února. Nařídil ji primátor Jan Kubata po lednovém neštěstí ve Zlíně, kdy padající strom zabil dva školáky. ČTĚTE TAKÉ: Žena: Když to udeřilo do stromu, měla jsem strach
Po kontrole je tak třetina dřevin
„V Ústí byla zatím překontrolována zhruba třetina stromů,“ popsal současný stav Jan Zadražil, vedoucí odboru životního prostředí ústeckého magistrátu. Roste jich tu přitom asi 120 tisíc.
V první etapě, která měla končit v květnu, kontrolovali úředníci obvodů města stromy v místech, kde se nejvíce pohybují lidé. Teprve po nich přišly na řadu ty ostatní.
Stromy určené k pokácení byly označeny bílým křížkem, podezřelé oranžovým. Kontrola zatím skončila v obvodech Severní Terasa, Neštěmice a na Střekově.
„My jsme z těchto vybraných stromů již překontrolovali 658,“ konstatovala Jitka Nováková, referentka z oddělení ochrany přírody magistrátu. „U 385 z nich se potvrdilo, že budou muset být pokáceny, 158 ihned. Dalších 131 dřevin se musí prohlédnout speciálními přístroji.“
Největším problémem je podle Zadražila takzvaná bílá hniloba – stromy vypadají na první pohled bezvadně, rostou, ale uvnitř číhá nebezpečí. Jak k tomu dodal Marek Hanuš, soudní znalec, dendrolog, jako bílá hniloba se obecně označují dřevokazné houby, protože napadené dřevo má na zlomu bělavou barvu.
Infekce přitom rozkládá kořeny a vnitřní starší dřevo. Při silném větru se může strom lámat. Větrná smršť, která naposledy řádila v Ústí tento týden a lámala stromy, tu přitom dříve nebyla tak častým hostem, jako tomu je v posledních letech.
Nemusí se hned každý pokácet
„Ne každý napadený strom je ale třeba hned pokácet,“ říká k tomu Hanuš. „Nejprve je důležité zjistit, zda se ještě nedá léčit,“ upozorňuje.
Odolnost stromů proti houbám přitom nabourává na Ústecku mnoho faktorů, především ale solení. „Kvůli soli už téměř vymřela alej lip stříbřitých v parku proti poliklinice,“ uvedl Hanuš.
Ne z každého vzrostlého stromu je třeba mít podle tohoto odborníka obavy.
„Tam, kde si na sídlištích vysázeli rychle rostoucí dřeviny, teď mají třicetimetrové stromy a ty mohou dělat problémy – jako třeba topoly kanadské v ulici Ladova. Ostatní stromy ve městě ale přestárlé nejsou. Buďme za tu zeleň rádi. Jen je třeba se o ni starat,“ dodal Hanuš.