Na vině je ekonomická nevýhodnost tohoto podnikání. Jak uvedl Jaroslav Jelínek ze společnosti Genova, prvním faktorem byla současná cena železa.
„Stávalo 5 až 7 korun za kilo. Vzrostly ceny za likvidace plastu, skla, náplní. Dříve byli ochotni platit, pak to bylo zdarma a dneska chtějí, abychom platili my. Nyní už to ani nechtějí. Většina plastu a molitanu končí na skládce, nikdo to nechce recyklovat.“
Zákon ukládá, že řidič, který chce odstranit autovrak, je povinen předat jej pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků.Řidiči vrak radši hodí do lesa
Toto řeší zákon 185/2001 O odpadech. Od provozovatele pak obdrží ono potvrzení o převzetí autovraku. Teprve s tímto potvrzením lze potom jít na odbor dopravy magistrátu k odhlášení vozidla z registru. Tyto činnosti jsou zdarma.
„To je další faktor. Lidi byli ochotni za likvidaci vraku i zaplatit, ale to nejde. A nám se nechtělo dělat podvody na lidi a vymýšlet si poplatky za fiktivní služby, aby se to alespoň trochu rentovalo,“ dodal Jelínek. Likvidace autovraků jen s potvrzením
Vedoucí ústeckého odboru dopravy Dalibor Dařílek uvedl, že seznam autorizovaných likvidátorů autovraků je na přepážkovém pracovišti registru vozidel. „Jinak my autovraky likvidujeme průběžně u jiného smluvního likvidátora,“ dodal Dařílek.
Společnost Genova navíc mohla ročně zlikvidovat pouze 300 autovraků a sám tento počet nestačil k profitu.
close
zoom_in
„Rada města nepožadovala posouzení vlivů na ŽP dle zákona 100/2001 pod podmínkou, že kapacita autovrakoviště nebude zvýšena na více než 300 autovraků ročně,“ uvedla tisková referentka magistrátu Ivana Solničková s tím, že pokud by společnost Genova měla zájem o kapacitu vyšší, musela by vlastně nechat zpracovat velkou EIA.FOTOGALERIE: Z vraku u polikliniky vytéká benzin
Limit prý byl stanoven s ohledem na prostorové možnosti areálu a jeho umístění.
Nejbližší autovrakoviště je k dispozici v Teplicích, nebo v Malšovicích u Děčína. Ukončení vrakoviště sebou ale přináší problém. Řidiči se vraku zbaví jinak, bez ohledu na zákony.
Někteří prostě odbrousí číslo a hodí ho do lesa, další ho rozeberou na šrot a na náhradní díly. Jiní vrak nechají na parkovišti, kde pak ulice „zdobí“ i několik let.
