„Nezbývá, než zbytek házet mezi ostatní odpad.“

Veronika Kratochvílová, která bydlí poblíž obvodního úřadu na Severní Terase, si stěžuje, že tu nádoby sice jsou, ale nestačí.

„Hlavně ta na papír je často plná a já ho pak vozím několik dní v autě, než se mi podaří ho uložit do nádoby někde jinde.“

Do roku 2015 má s městem uzavřenou smlouvu na zajištění systému nakládání s odpady společnost AVE Ústí nad Labem.

Jak ale uvedl Pavel Tošovský, jednatel této společnosti, záleží na tom, co si samo město objedná. „My jsme připraveni služby i rozšířit,“ řekl Tošovský.

Podle informace Ivany Solničkové z kanceláře primátora bylo na území města na začátku prázdnin rozmístěno 330 kusů nádob na sklo, o padesát více na papír a lepenku a 381 na plasty a obaly plastové, kompozitní a směsné.

„Na základě dodatku ke smlouvě mělo AVE navýšit ve třetím čtvrtletí počet stanovišt na 384, kde by byly nádoby na všechny tři komodity. Objevily se ale některé limitní problémy,“ sdělila Solničková.

Ukázalo se, že nestačí jen vlastnit pozemky o vhodné ploše, kam by se auta svážející odpad snadno dostala, ale chybí i dostatek peněz.

Město tak v současné době připravuje potřebnou dokumentaci, aby mohlo požádat o dotaci z operačního programu Životní prostředí.
To ovšem neznamená, že se lidé více nádob dočkají.

„S ohledem na dopady ekonomické krize do rozpočtu města však bude magistrát muset velice pečlivě zvažovat, zda si bude moci dovolit v příštím roce další navýšení počtu stanovišť separovaného sběru tříděných odpadů,“ upozornila Solničková.

Kontrola je celkem snadná

Velké nádoby na sklo firma AVE vyváží jednou za dva měsíce. U papíru a plastů to původně bylo jedenkrát týdně, ale město četnost navýšilo na dvakrát za týden.

Obyvatelé města mají možnost si to sami zkontrolovat a případně je dobré magistrát upozornit.

„Pokud obyvatelé upozorní odbor životního prostředí, že odpadové nádoby využitelných složek odpadu nebyly zřejmě skutečně vyvezeny dvakrát za týden, má město možnost to překontrolovat,“ upozornila Solničková. Slouží k tomu záznamy z GPS svozových aut, kterými se dá snadno zjistit, zda vozidlo v dané ulici skutečně bylo.

Podle informací společnosti AVE problémy s odbytem separovaných odpadů přetrvávají. Zužitkovat se dají, ovšem již před nějakou dobou klesla jejich výkupní cena a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla zvýšit.

Dvůr funguje bez problémů

Kromě barevně rozlišených speciálních nádob mají obyvatelé ukládat některé druhy odpadu do sběrných dvorů v Krásném Březně a Všebořicích. Nejsou určeny pro podniky, ale pro domácnosti a mají otevřeno denně od osmi až do osmnácti hodin, včetně soboty do čtrnácti hodin.

„Ano, už jsem to využil. Odvezl jsem tam starý monitor a televizi, přišlo mi hloupé nechávat je vedle popelnice, kde by je stejně někdo rozkopal a všude by se pak válelo sklo. Je to dobrá služba,“ sdělil Ústečan Waldemar Jandák. Zažil tu ale scénu se zákazníkem, který když zjistil, že sice vše je zdarma, jen za uložení starých pneumatik se účtuje směšná několikadesetikorunová částka na jejich likvidaci, odjel s tím, že je raději nechá někde v lese.

Město hodnotí práci sběrných dvorů velice kladně. Solničková k tomu uvedla: „Máme uzavřené smlouvy o zajištění zpětného odběru elektrozařízení se společnostmi Asekol, Elektrowin a Ekolamp, které se postarají o další likvidaci ledniček, starých počítačů a řady dalšího podobného odpadu. Město za to nic neplatí.“

Město hradí pouze naložení, svoz a vyložení odpadů z místa umístění, tedy na sběrný dvůr. Jde zejména o nebezpečný odpad, který mohou obyvatelé města celoročně ukládat ve sběrných dvorech, ale kromě toho, podle speciálního harmonogramu (je umístěn na webových stránkách města), i na určených místech. Ve sběrných dvorech se dá dokonce uložit i stavební odpad, ovšem s limitem 250 kilogramů na jednu dodávku.

Podle firmy EKO–KOM, která se recyklací odpadu zabývá, každý obyvatel ČR vyhodí za rok 150 - 200 kilo odpadů. Více jak třetina se přitom dá recyklovat.