VIDEO, FOTOGALERIE ZDE

O posledním zmíněném jsem si s režisérem Vorlíčkem povídal na jednom z míst, kde kouzelná pohádka vznikala – německém zámku Moritzburg.

Jak zásadní pro byly Tři oříšky pro Popelku ve vašem životě a ve vaší kariéře. Byl to nějakým způsobem zlomový okamžik?
Nebyl to přímo zlomový okamžik, ale dostal jsem nabídku, abych natočil hezký scénář, který napsal pan doktor Pavlíček. Já jsem se té látky ujal, protože jsem měl pohádky vždycky velice rád. Dokonce jsem měl rád hororové pohádky a pak jsem se v noci krásně bál, křičel ze spaní a maminka volala doktora.

Byla to taková nabídka, kterou jsem prostě nemohl odmítnout, už proto, že se mi líbila. A vlastně způsobila určitý kurz, kterým jsem potom nastoupil, poněvadž po úspěchu Třech oříšků jsem dostával nabídky na pohádky velmi často.
A pak jsme už z vlastní iniciativy s Macourkem říkali, že uděláme směs, kdy se bude část odehrávat v pohádkovém světě a část ve světě lidí, že ty světy nakonec promícháme, z čehož jsme těžili komiku, a tak vznikla řada dalších pohádkových filmů. Vznikla tak i Arabela spolu s dalšími seriály jako Létající Čestmír, Křeček v noční košili, atd. A pak ještě další série, to už bylo vysloveně jako film na objednávku pro Mnichovského producenta, a to byly tři pohádky, které se jmenovaly Kouzelný měšec, Pták Ohnivák a Jezerní královna. V současné době dokončuji další polopohádkový film, opět směs reality a pohádkového světa a to je volné pokračování Dívky na koštěti.

Kdy bude nová Saxana hotová?
Když vše půjde dobře, tak při zkušenostech, které jsem obdržel s třídimenzio­nálními animacemi, počítám že do roka by měla být hotová.

Proč jste se rozhodli zrovna pro zámek Moritzburg? V Čechách máme také spoustu krásných objektů. Byla to podmínka německých partnerů?
Nebyla to tak docela podmínka, ale byla to nabídka a my lovecký zámeček tohoto typu u nás nemáme. Díky tomu, že jsem se věnoval natáčení pohádek jsem poznal mnoho českých zámků.

Když mi to nabídli, bylo součástí koprodukční smlouvy, že část natočíme v Německu, tak jsem rád tento barokní zámek přijal, i když jsem chtěl film stylizovat do renesance. Tady jsme se trochu vymkli stylově, ale nakonec to vůbec nevadilo a splynulo to s celou atmosférou filmu. Dobře se nám to hodilo, protože to bylo pro české diváky něco mimořádného.

Podělíte se o nějakou zajímavou kuriozitu z natáčení?
Původní scénář byl napsán na letní atmosféru. A já jsem v určité situaci, kdy generální ředitel Defy projevil obavy, že bude mít v prosinci nezaměstnané, rozhodl, že část natočíme v německých ateliérech. A teď, kdy sem přijíždějí turisté po stopách Popelky, zjišťují, že zde takový sál není.

Na co by se konkrétně měli soustředit návštěvníci, kteří sem přijedou za Popelkou? Je tu nějaká speciální rekvizita, která byla použitá při natáčení?
Návštěvníci zde marně hledají již zmíněný taneční sál, který byl doopravdy postaven v ateliéru. Jediné, co tady zbylo je jeden obrovský střevíc po Popelce.

Jak se vám líbí současné české filmy a pohádky?
Jsem rád, že se nějaké pohádky vůbec urodily, poněvadž producenti nemají velký zájem točit filmy, které by byly směrovány na dětského diváka, protože tam se počítá s nižším vstupným. A protože jde v dnešní době především o peníze, není tak velký zájem producentů financovat filmy pro dětské publikum. Já se snažím pracovat nejen pro děti, ale tak, aby si i dospělí našli to své a aby ty filmy byly pokud možno universální. Když vezme babička vnoučka do kina, tak aby se bavila i babička.

ZPRACOVAL Martin Klimeš