Obec plná důchodců

Ve všední den dopoledne je poblíž autobusové zastávky v centru Chlumce živo. Korzující a nakupující obyvatelé jsou převážně staršího věku.

„Mladí odsud utíkají. V Chlumci je hodně starých lidí, máme zde dokonce dva domovy důchodců,“ vysvětluje kolemjdoucí Michal Merašický, sám penzista.

Oslovení obyvatelé Chlumce nešetří na adresu obce chválou. „Doposud jsem bydlel v Libouchci a Jílovém, ale tady se žije nejlépe,“ potvrzuje Mirek Machačka.

Chlumec se také může pochlubit bezplatnou obecní autobusovou linkou. Ta spojuje několik kilometrů vzdálené chlumecké části Stradov a Žandov. „Z Chlumce jezdí do Ústí MHD, dostanete se bez problémů do Děčína nebo Teplic,“ říká o spojích starosta Chlumce Roman Hanusch.

Václav Benda z Teplic, který jednou za čas jezdí do Chlumce prodávat cukrovinky, porovnává život v ostatních vesnicích: „Ostatní obce by si měly vzít z Chlumce ponaučení. Musím zejména vyzdvihnout místní úklidovou četu,“ rozplývá se. A beze strachu dodává: „Je tu čisto, protože tady nežijí Romové. Klidně to tam napište,“ zdůrazňuje Benda.

PROČ JSEM CHLUMEČAN?
Chlumec mám rád kvůli klidu

Jsem původem ze Všebořic, takže jsem to měl do Chlumce opravdu blízko. Už jako malý kluk jsem tam koncem šedesátých let začal jezdit. Musím se přiznat, že když jsem dostal příležitost začít učit v Chlumci, tak se mi tam příliš nechtělo.

Tenkrát se pracovní místa přidělovala a já jsem chtěl učit původně někde jinde. Během chvilky jsem si však toto místo oblíbil. Vynikající lidé, krásná okolní příroda, spousta kamarádů. Navíc zde bylo možné dělat kulturu. Například pěvecké sbory, které v Chlumci fungují přes dvacet let .

Chlumec má také výhodu v tom, že leží na křižovatce Děčína, Teplic a Ústí nad Labem.

Člověk může jezdit za kulturou tam i tam, není to daleko. Navíc, při vzájemném porovnání vychází to, že v Ústí je větší chvat, kdežto v Chlumci je naopak větší klid. Je to hlavně mnohem blíž do přírody. V Chlumci se mi prostě líbí.

Chlumec roste

Počet obyvatel Chlumce roste jako houby po dešti. „Ještě v roce 1976 měla naše obec sedm set obyvatel,“ k tomu říká Hanusch.

Pak ovšem přišla povrchová těžba hnědého uhlí a s ní i likvidace obcí Vyklice a Tuchomyšl. Ty byly vysídleny, domy zbourány a lidé museli hledat jiný domov.

Jedním se stal Chlumec. Další významný nárůst přišel s přelomem milénia, kdy byla dokončena výstavba nových bytů. V současnosti v Chlumci bydlí téměř 4500 lidí.

Přesto si Chlumec o titul města zatím ještě nepožádal. „Osobně si myslím, že ráz města nemáme,“ říká o své domovině Hanusch, který je starostou téměř devatenáct let. Obec přesto očekává, že po plánované výstavbě nových bytů brzy překročí magickou hranici 5000 obyvatel.

„Tím se obecní příjem na daňových podílech zvedne o deset milionů,“ hledí do budoucnosti starosta.


Chlumecká bitevní pole jsou plná krve, padly na nich desetitisíce vojáků

Chlumeckou lokalitu spojuje jedna věc. Bitvy. V letech 1040, 1126 a 1813 se zde odehrála významná válečná střetnutí, která zásadně ovlivnila další vývoj nejen v regionu, ale i celých Čech.

Mají něco společného? Ústecký historik Vladimír Kaiser odpovídá: „Ani moc ne. Spojuje je pouze místní příhraniční krajinný ráz. Na saské straně je terén, z něhož zahraniční vojska přicházela, pozvolný a v Čechách hned za hranicemi padá prudce dolů.“

Nejistý terén na hranici Čech

Expandující strana byla přepadena ze zálohy a většinou se nestačila rychle zorientovat. „Než se vojáci vymotali z příhraničních lesů a vylezli na pole pod Krušnými horami, připravení hlídkující vojáci využili momentu překvapení a vlítli na ně,“ barvitě líčí dávné časy Kaiser.

Skutečně. Písemné materiály o historii bitev, zveřejněné na webových stránkách Chlumce, to dokazují.

„Nepřátel bylo stále dost a poloha Chlumce z hlediska vojenské strategie byla výhodná. Bývalo zde často opravdu rušno,“ píše se na nich.

Roku 1126 český kníže Soběslav I. mistrně využil horského terénu a na hlavu porazil německého krále Lothara III. Ten zpochybňoval jeho knížecí nároky. Následně se s ním usmířil a uhájil status českého knížectví.

Další bitva, která do Chlumce neměla daleko, se odehrála o tři sta let později. Husitští bojovníci zdecimovali křižáckou armádu nedaleko Chabařovic. Říšští vojáci zde utrpěli drtivou porážku.

Nejzásadnější válečné střetnutí se u Chlumce ovšem odehrálo počátkem devatenáctého století – v období napoleonských válek.
Kaiser situaci popisuje: „Napoleon chtěl obsadit Prahu, ale hned po překročení hranic se mu do cesty postavila spojenecká armáda. Výsledkem bitvy pak bylo přes dvacet tisíc padlých.“ Jedná se tedy o první prohranou Napoleonovu bitvu na českém území.

Napoleon to podcenil

Bitva trvala dva dny. První střety nastaly dopoledne 29. srpna u chlumeckého hřbitova. Francouzi postupně obsadili celý Chlumec a strategický vrch Horka, na který pak umístili svůj hlavní stan. Na konci prvního dne se netajili optimismem a už se viděli v Praze.

Druhý den bylo všechno jinak. Hned zrána vypukly mezi oběma stranami prudké boje. Francouzský velitel Vandamme však zůstával v klidu, očekával totiž příchod hlavní Napoleonovy armády. Místo ní se však v Nakléřovském průsmyku objevili Prusové, což znamenalo pro Francouze konec.

Nezbývalo jim nic jiného, než se probít z obklíčení. Při útěku do hor byl ovšem Vandamme zajat a celá jeho armáda se v panice rozutekla.

Napoleon se nehodlal s porážkou smířit. Už po dvou týdnech se znovu přes Chlumec pokusil o průnik do Čech. Z Nakléřova se však jeho vojákům nepodařilo kvůli rozbahněným cestám sejít, a proto se Napoleon rozhodl ustoupit. Osmnáctého září tedy slavný císař stanul na české půdě naposledy.

Podkrušnohorská obec se stále rozrůstá
Katastrální výměra obce Chlumec je 1214 hektarů. Žije v něm kolem 4500 obyvatel, poslední statistiky k 19. 10. 2009 uvádějí 4463. Průměrný věk obyvatel Chlumce je 39 let.

Největší nárůst obyvatel byl v letech 1999 - 2000, kdy byla dokončena výstavba nových bytů. V Chlumci je základní škola spolu s dvěma mateřskými školami, Dům pro seniory a Dům s pečovatelskou službou, zdravotní středisko Chlumec, v němž ordinuje praktický, zubní, dětský a ženský lékař.

V obci nechybí ani knihovna.

Lidem v Chlumci chybí supermarket
Drtivá většina obyvatel Chlumce se shoduje v tom, že zde vedou spokojený život. K ještě větší spokojenosti jim chybí nějaký větší obchod s potravinami.

„Ráda bych měla v centru Chlumce obchod, ve kterém bych našla všechny potraviny pohromadě. Nakupování by bylo mnohem jednodušší,“ svěřuje se jedna z postarších obyvatelek obce.

V Chlumci je sice k nalezení několik roztroušených specializovaných obchůdků, ale snadno se může stát, že odpoledne už neseženete pečivo. Kvůli větším nákupům musí místní lidé dojíždět do přilehlých Teplic nebo Ústí nad Labem.

Podobný výlet se jim tak většinou protáhne na půlku dne. Nesnázím s nakupováním však má být brzy konec. Vedení obce má totiž v plánu v centru Chlumce již brzy postavit nový supermarket Lidl. Oznámil to jeho starosta Roman Hanusch. „Se stavbou by se mohlo začít už na začátku roku,“ prozradila hlava Chlumce.

Chlumecké památky jsou ve slušném stavu
V okolí Chlumce a v obci samotné je k nalezení řada církevních památek, které na převážně ateistickém severu Čech překvapí opravenou fasádou.

Webový portál kostely.tnet.cz eviduje církevní stavby zbořené v době komunistického režimu kvůli povrchové těžbě uhlí. Jinak se ovšem může Chlumec pochlubit barokní kaplí Nejsvětější Trojice na Horce, kostelem svatého Havla, pomníkem zajetí Vandamma nebo známým památníkem se lvem k výročí Bitvy u Chlumce.

Sochu lva na vrcholu pomníku vytvořil Adolf Mayerl. Traduje se, že když byl tvůrce sochy na slavnostním otevření pomníku upozorněn na nepřirozený postoj lva (přední i zadní nohy u sebe bez nakročení), zastřelil se v Přestanově u hromadného hrobu vojáků, padlých ve vzpomínané bitvě.

Znak Chlumce je inspirován slavnou bitvou


Znak Chlumce tvoří dvě zapálené dělové koule spolu s obrněnou paží, která drží v rukou meč.

Pozadí tvoří svislé červeno–bílé pruhy, které připomínají ústeckou vlajku.

Ta má sice stejné pruhy, ale jsou nakresleny vodorovně. Znak má připomínat slavnou Bitvu u Chlumce z roku 1813.

Jeho součástí je jméno obce, což je ovšem v rozporu s heraldickými pravidly.

Chlumecký znak vznikl na počátku devadesátých let, ale stále se nestal oficiálním symbolem obce.

K oficiálnímu uznání je nutné, aby ho stvrdil parlament.