Sedmdesát nedám

Tou dobou ještě ani zaměstnanci Domu kultury Ústí netušili, kdo celý večer organizuje. Jasno nebylo ani v otázce vstupného.
„Cože, slyším dobře? Sedmdesát korun? To nedám, maximálně dvacku,“ licitovala u vchodu postávající seniorka. „Přišla jsem na debatu, ne na pořad,“ dodávala neochotně.

Před půl osmou působili zmatek ve svých řadách i sami organizátoři. Nemohli se dohodnout, kdo z nich měl přivézt knihy, kolem kterých se celý večer točil.

Knihy se ale nakonec našly, pořad mohl začít.

Jiří Krampol nejdřív prozradil, že zatím absolvovali s pořadem pět večerů, které prý celkem vidělo tisíc diváků. V ústeckém sále v té době byly sotva tři stovky občanů. Lidé středního věku a mládež zůstali doma. Krom seniorů přišli asi jen Mladí sociální demokraté.

Poté se Krampol představil jako prorostlý biftek, který je třeba ozdobit zeleninkou. Tu v pořadu představuje zpěvačka Lucie Černíková, známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě. Společně zpívali a na scéně se konečně mohl objevit předseda Paroubek.

Působil dost nervózně. Po písni se ale uvolnil a „show“ mohla začít.

Hned na začátku se Paroubek opřel do médií. A dlouho to vypadalo, že stížnosti na to, jak mu všichni jen ubližují, budou hlavním tématem večera. „Zachránil“ to ale komik Krampol – stočil hovor směrem k bulváru.

Následoval vtip, trocha vzpomínání, písnička, vtip. Publikum poslušně a na povel odměňovalo trojici na pódiu vlažným potleskem vždy, když Jiří Krampol naznačil, že by tleskat mělo. Tudíž pokaždé, když poslanec za Ústecký kraj Paroubek domluvil. Kde ale byli ten večer všichni ti voliči, díky nimž v Ústí vyhrál?!

V podobném duchu večer pokračoval téměř do devíti, kdy bylo publikum „vykázáno“ na autogramiádu. A debata? Ač byla slíbena, nekonala se. „Jiří Paroubek si je nejspíš tak jistý tím, že je jedním z nás, že ho vlastně vůbec nezajímalo, co si o tom myslíme,“ postěžoval si pak ve foyer jeden z návštěvníků.

Prý spokojenost

Přesto přese všechno – publikum odcházelo vesměs spokojené. Knihu Jaký opravdu je? a CD Premiéry s premiérem si domů odnášela většina.
„Pořad se nám líbil, byl zábavný,“ shodovali se na odchodu Liškovi. „Když mluvil pan Krampol, líbilo se to i nejmladšímu z nás,“ ukazovala asi na syna jedna z dam.

Pořad bavil i Mladé sociální demokraty, kterých bylo v sále požehnaně. Výrazy v jejich tvářích sice většinou až tak nadšené nebyly, ale že by na akci museli povinně, to všichni oslovení popřeli.

„Bylo to zábavné, pan Krampol to pěkně oživil,“ tvrdil například Patrik Hoření.