Ještě dnes se najde hodně pamětníků, kterým tramvaje chybí. Není divu, protože i díky tramvajím se našemu městu říkalo malá Paříž na Labi.

Už za starého Rakouska…

Bylo to ještě za starého mocnářství, roku 1895, kdy se městská rada Aussigu usnesla, že tu zavede kolejovou dopravu. C. a k. ministerstvo železnic zareagovalo na jejich žádost s pružností, která ani dnes není obvyklá, a 16. října 1896 udělilo Ústí koncesi k jejímu provozování.

Díky tomu se mohlo stát jedním z osmi měst na území Českého království s moderně koncipovanou MHD už před koncem 19. století. Ústečtí radní nechali zřídit dopravní komisi, jež doporučila spojit městské centrum s přilehlými Předlicemi a Krásným Březnem hlavní tramvajovou tratí. Zaniklé Ústí: S budovou školy padl Bukov

Od ní měla u hlavní pošty odbočovat vedlejší trasa k mostu přes Klíšský potok (dnes roh Masarykovy třídy a Šaldovy ulice). Komise nezapomněla ani na krátkou odbočku k elektrárně na Špitálském náměstí, kde měla být velice důležitá vozovna tramvají. Zbouranou poštu nahradí multifunkční dům

Protože trend šetřit nepatří jen k dnešku, bylo od samého počátku rozhodnuto, aby trať byla úzkorozchodná. Projekt doporučoval 7, 5 km tratí s rozchodem 1000 mm, jejichž výhybny a koncová obratiště by umožňovaly výhodné 7, 5 minutové intervaly příjezdů.

Elektrické vedení dráhy o napětí 550 V mělo přenášet výkon až 100 kW. Výstavbu měla zajistit vídeňská firma AEG Union. Jak komise doporučila ve svých plánech, tak se také stalo. Tramvajový provoz měl svou premiéru 1. července 1899 a samozřejmě se postupně rozrůstal.

Do války tratě přibývají

Při pohledu na plánek tratí z roku 1939 je patrné, že tramvají šlo, samozřejmě s přestupy, cestovat z Chabařovic na Telnici, odtamtud pak až do Neštěmic, z Neštěmic na Střekov, ze Střekova do Vaňova a z Vaňova zase zpět do Chabařovic s malou odbočkou na Trmice.

Kolejovou dopravu vhodně doplňovaly autobusy. Spolu s tramvajovými tratěmi se rozrůstalo i město. Vyrostlo v něm mnoho průmyslových podniků. Při tom všem si však zachovávalo svůj historický ráz a svou přezdívku malá Paříž na Labi si rozhodně zasluhovalo právem.

Pak ale přišla II. světová válka. S jejím koncem vybombardovaly letecké svazy spojenců město. Škody lidé odstraňovali ještě dlouhá léta po válce a zdařilo se jim to jen částečně.

Za komunistů skončily

Původní kolejové trasy přestaly přepravně vyhovovat kvůli zanedbávanému technickému stavu. Na komunikacích, které byly v přestavbě, neměly úzkorozchodné tramvaje místo. Místo konstruktivních změn a rozsáhlé obnovy traťového kříže nastoupila demagogie a obyčejná lidská hloupost, spolu se záměrným krácením peněz.

close zoom_in close zoom_in Jednotlivé tratě jsou nakonec postupně rušeny. Nejvíce to bylo vidět v letech 1968 až 1970. Během dvou a půl roku mizely tratě tak rychle, že ještě dnes jsou na některých ulicích asfaltem zalité koleje.

Tramvajová síť, jež v době svého rozkvětu měla přes 33 km stavební délky trati a patřila k největším malodrážním provozům na metrovém rozchodu v Čechách, nakonec po jednasedmdesáti letech, dne 1. června 1970, definitivně zanikla.

Tehdy také tramvaje vyjely do ulic naposledy. Zbyly z ní jen staré fotografie a pamětní kousek koleje v Bílinské uličce, mezi Komerční bankou a fastfoodem McDonald's.