Rozhodnutí rady

Podle Václava Houfka, vědeckého tajemníka ústeckého muzea, jeho přestavbu městská rada schválila už roku 1884.

„Hlavním stavitelem ustanovila Alwina Köhlera. Ten jako první odstranil starou střechu věže a galerie pro věžného,“ popisoval Houfek.

Köhler zboural schodiště na jižní straně věže. Při jeho odstraňování však již tenkrát vznikly obtíže s její stabilitou. Proto architekt Josef Mocker musel na přelomu let 1884 a 1885 dodatečně doprojektovat za 5 000 zlatých základy pro opěrné pilíře.

„Během přestavby se počítalo i s odstraněním barokní kaple sv. Anny po severní straně věže,“ pokračoval Houfek. „Ta byla trnem v oku tehdejšího děkana Weise, který se zhlédl v tehdy módní novogotické architektuře.“

Stavba pokračuje

V roce 1885 již byly hotové oba věžní opěrné pilíře, severozápadní i jihozápadní pro její stabilizaci. Kameník Karel Bureš z Prahy oba zakončil křížovou kyticí.

ROK 1870

#nahled|https://g.denik.cz/8/bd/xkostelpo1870_denik_clanek_hp.jpg|https://g.denik.cz/8/bd/xkostelpo1870.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 1870. #

V následujícím roce provizorně zastřešili věž. Definitivní řešení její podoby však bylo odkládáno. Nakonec 13. srpna 1890 byla konečně stavba zkolaudována. V první polovině 90. let 19. století na čas úpravy kostela skončily.

Od druhé poloviny se o nich opět začalo uvažovat. Nakonec roku 1895 vypracoval Josef Mocker návrhy nové střechy nad presbytářem a chrámovou lodí, nové kruchty a západního portálu, s nímž se původně nepočítalo. Nastal rok 1897.

„Tehdy byl vedením stavby pověřen vídeňský architekt Weber a vlastní novogotická výstavba v podstatě probíhala dle původního Mockerova návrhu, až na západní portál kostela,“ líčil Houfek dál.

Od roku 1900 se prováděly vnitřní úpravy, podílel se na nich malíř Roesecke, barevná skla na vitráže do oken se starozákonní motivy podle Weberových návrhů dodaly firmy R. Schlein ze Žitavy a Mayersche Kunstanstalt z Mnichova.

Velká pozornost byla věnována i přípravě nových varhan. Zájemců o dodávku bylo mnoho, ale nakonec zvítězili bratři Riegerové z Krnova. Návrh opět dodal Weber.

Celková suma na přestavbu činila úhrnem 335 019 korun. Na nějaký čas pak přestavby ustaly a až těsně před 1. světovou válkou byl architektu Weberovi zadán úkol na dořešení okolí kostela.
ROK 1560
#nahled|https://g.denik.cz/8/bd/xkostelpo1560_denik_clanek_hp.jpg|https://g.denik.cz/8/bd/xkostelpo1560.jpg|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 1560. #

Weberův návrh počítal s parkovou úpravou, postavením nové budovy děkanství a s přebudováním celého bloku domů na jih od kostela. Válka ale vše překazila.

Kostel ji přečkal bez pohromy. „Jen část zvonů propadlo rekvizici. Úpravy pokračovaly i v meziválečném období. Ale ty nejdůležitější byly dokončeny právě na začátku dvacátého století,“ dodal Houfek.

Odklon věže

Svůj sklon věž kostela získala při bombardování v dubnu 1945. Dlouho se přesně nevědělo, jak je velký.

Až v roce 2007 její odklon nechala zjistit firma Atelier AP Zdeňka Havlíka během práce na passportu kostela pro zhotovitele Fora. Passport se dokládal při stavebním řízení.

„Spočítali jsme výchylku věže kostela. Ta činí 2008 milimetrů. Měření jsme zadali geodetovi, abychom mohli kontrolovat eventuální pohyb věže při stavbě Fora,“ vysvětloval architekt Havlík.