Sedmička je prý šťastné číslo. Pro sedmého ústeckého primátora – Miroslava Pátka však příliš šťastné nebylo. V posledním roce jeho primátorského období postihly město nevídané povodně.

Filmu se nedožil

I Miroslav Pátek měl vystoupit ve svém medailonku ve filmu Pohled shora ústeckého muzea a jeho pracovníka Jiřího Petrů. Natáčení snímku se ale nedožil.

Robertu Tamchynovi, který na filmu s Jiřím Petrů spolupracoval, zůstaly ze schůzky s někdejším primátorem jen tři hustě popsané stránky poznámek. „To bylo na podzim. Na jaře jsme měli natáčet, ale osud a zákeřná nemoc byly, bohužel, rychlejší,“ řekl k průběhu natáčení Robert Tamchyna.

Mluvili spolu především o dvou základních tématech, kterými bylo postavení a práce primátora při velké povodni v roce 2002 a také o tom, co si Miroslav Pátek „přinesl“ z obvodu do velké městské politiky a do funkce primátora. SERIÁL DENÍKU: Primátor Kubice se za funkcemi nehonil

V Pohledu shora „za“ Miroslava Pátka hovoří Milan Zemaník, který ve zkratce zmiňuje vše, o čem měl mluvit Pátek.

Nebál se zeptat

Milan Zemaník si ve filmu pochvaluje především to, že Miroslav Pátek znal problémy města před tím, než nastoupil do primátorské funkce, což prý bylo nesmírně znát. Líbil se mu ale i jeho celkový přístup. „Když něco nevěděl, nebál se zeptat. To se mi vždy líbilo. Nedal pokoj, dokud mu to nevysvětlili,“ vypráví ve filmu Zemaník.

Historik Vladimír Kaiser na někdejšího primátora ve filmu vzpomíná jako na příjemného a mírného člověka. „Byl vůbec nejobjemnější z ústeckých primátorů. Rád hrál mariáš a jako mariášník šel pouze do her, které vyhrál. Podobným způsobem řídil i město, protože dobré město bylo město, které nemá žádné dluhy,“ říká Kaiser o primátorově způsobu vedení města.

Penězi neplýtval

Jako na příjemného člověka vzpomíná na Miroslava Pátka i Tomáš Jelínek (SZSP), který byl jeho náměstkem. „Z polititického hlediska se samozřejmě našly věci, na kterých jsme se neshodli, protože Pátek peníze spíš držel, ale myslím, že jinak u něj politické zařazení nehrálo příliš významnou roli,“ vzpomínal Jelínek.

V knize Heleny Borské Naše město, jeho význačné osobnosti a primátoři se o Miroslavu Pátkovi píše, že byl velkým znalcem a milovníkem historie.
Snad proto se postaral o první primátorskou insignii. SERIÁL PRIMÁTOŘI: Primátor Jílek měl na pracovním stole lebku

Byl i velmi společenský - v dešti odhaloval vojenský památník před magistrátem, zakladatelům legendárního country festivalu Porta předal prestižní cenu primátora. Zúčastňoval se tradičního mariášového turnaje v Habrovicích, testoval špičkový umělý trávník na Městském stadionu…

Na revitalizaci Větruše se díval spíše srdcem historika než jako strážce městské pokladny. Prohlásil, že čím víc bude ústecká radnice opravovat a rekonstruovat podobné objekty, tím méně bude řečí o špinavém a ošklivém městě, píše se v knize.

MIROSLAV PÁTEK se narodil 22. 10. 1944 v Třešti u Jihlavy. Do komunální politiky vstoupil zvolením v prvních porevolučních komunálních volbách v roce 1990, kdy kandidoval jako nezávislý za volební stranu BDS (Blok demokratických stran).

Členem zastupitelstva města se stal v roce 1991. Čtyři roky vykonával funkci zástupce starosty centrálního obvodu a od roku 1996 zastával post náměstka primátora.

Primátorem
města byl zvolen v roce 1999. Tuto funkci vykonával do roku 2002, kdy se stal poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Miroslav Pátek zemřel po krátké těžké nemoci 20. února 2009.