Jedná se o mimořádný výkon, ale Renata už dávno není žádným zelenáčem. „Hraji už od čtyř let. Ke klavíru mě přivedla mamka,“ říká nesměle.
Dá se říci, že pochází z muzikantského rodu. Maminka Renaty totiž také svou dceru vyučuje. A to není vše. „Můj manžel je významným klavírním hráčem a i můj syn hraje,“ říká maminka, též Renata Fričová.

Do letošního ročníku Amadea se přihlásilo 68 soutěžících. Soutěže se zúčastnili mladí klavíristé z Ruska, Litvy, Slovenska, Rakouska, Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Kypru, Turecka a Polska. Tedy pořádná konkurence.

Jak bojuje klavírní naděje s nervozitou? „Já moc trému nemám. Když hraju na pódiu, tak si vždy představím, že jsem doma a naopak,“ vysvětluje způsob, jak být v pohodě. Je však raději, když je sál diváky naplněný.

Na mezinárodní soutěž Amadeus se připravovala zhruba půl roku. Její repertoár obsahoval kromě Sonáty C dur KV 330 a Gigue W. A. Mozarta ještě sonátu J. Haydna. Její talent, nezdolná vůle i vynikající příprava se jí vyplatily.

Maminka Renaty k tréninku říká: „Cvičíme tak hodinu denně, víc ne. Přemrštěné cvičení neprospívá v žádné disciplíně, musí zůstat zdravá hlava,“ je přesvědčena. Dodává, že je důležité, aby měla Renata čas i na své další záliby.

Jak vidí její budoucnost? „Využíváme talentu a snažíme se ho co nejvíc rozvíjet. Nicméně konečnou volbu, zda bude pokračovat v dráze klavíristky, necháme na ní,“ tvrdí rodič. Vyprávění zakončuje s tím, že chce zkusit přijímačky na víceleté gymnázium.