Projekt k přístavišti (neboli marině), který nepočítá s motorovými čluny, je přitom už těsně před stavebním řízením.

„Na jachting je potřeba, aby foukalo rychlostí aspoň 5,5 m/s. Data, která máme k dispozici, jsou z Kočkova a tam fouká v průměru pouze 3,6 m/s,“ uvedl Ondřej Špaček, zástupce společnosti KPMG.

Ta vyhrála ve výběrovém řízení na zpracování studie rozvoje jezera Milada.

„Vítr zde určitě není dostatečný pro jachting. Možná pro windsurfing by ještě šel, protože ten potřebuje sílu větru o trochu menší. Je tedy otázka, zda stavba mariny na tomto místě má vůbec smysl,“ řekl Ondřej Špaček natvrdo.

Zástupce magistrátu tato informace nepříjemně překvapila. „Všichni jsme si od počátku mysleli, že typické tam budou právě sporty spojené s větrem,“ divil se Sven Czastka, referent oddělení proinvestorské politiky ústeckého magistrátu.

Dobrovolný svazek obcí Jezero Milada si za více než dva miliony korun zaplatil studii Možnosti rozvoje cestovního ruchu v oblasti jezera Milada, která přinesla průběžné a nepříliš optimistické výsledky.

Petr Bím, vedoucí Stavebního úřadu v Chabařovicích, však upozorňuje: „Před stavebním řízením je už stavba, která se jmenuje Jezero Milada, přípravné práce pro přístaviště neboli mariny. Zhotovitel MV projekt Praha říká, že v marině by neměla být motorová plavidla.“

Maximálně by tam podle Bíma mohl být výletní parníček.

Jezero v číslech
Plánovaná plocha jezera je 252,2 ha. Nyní je 246 ha (což je 97,5 procent)
Plánovaná maximální hloubka jezera je 24,79 m. Nyní je 23,79 m (96 procent)
Zdroj: František Kroupa z PKÚ

Ani není jisté, zda by obyčejní Ústečané a občané dalších blízkých obcí o nějaký jachting stáli. Marie Konopová z Důlců má jiné přestavy.

„Například se mi líbilo ve Švédsku, že tam měli běžecké stezky posypané pilinami. V létě se po nich běhalo a v zimě stačilo jen málo sněhu a mohlo se tam běhat na lyžích. Také by tam mohly najít uplatnění sporty jako veslování nebo kanoistika,“ zamýšlela se nad možnostmi Milady Marie Konopová s tím, že motorové čluny by tam nechtěla. Prý by jen rušily vše ostatní.

Petr Bím ze stavebního úřadu zpochybňuje malé poryvy větru. „Není tam takové bezvětří, jak tvrdí firma KPMG. Jezero je v takové podélné kotlině, která je podélnou osou natočená přímo proti hřebenům Krušných hor,“ oponoval zjištěním analytiků Bím.

S jeho argumenty nesouhlasil zástupce firmy KPMG.

„My se nebavíme o nějakém malém rozdílu, ale o řádovém rozdílu a o počtu větrných dnů. Kdy fouká vítr? Často, když jsou srážky. To zase není ideální čas na jachting a windsurfing. V červenci a srpnu se dostáváme na počet 3, 4 dnů v měsíci, což je málo,“ uvedl statistická data Špaček a pokračoval: „Bojíme se, že třeba závěrečné doporučení bude třeba v otázce mariny buď zpomalit, nebo přehodnotit. Přehodit pohon z větru na motorem poháněné čluny.“ Pak by se podle něj marina s největší pravděpodobností uživila a vyplatila.

Marina má mnoho jiných uplatnění, než aby tam byly jen plachetnice.

Vyřešit problém, zda na Miladě fouká, či nefouká by mohly údaje přímo z jezera. „Taková meteorologická stanice by stála několik desítek, spíše sto tisíc korun,“ řekl Sven Czastka z ústeckého magistrátu a požádal Ústečany, zda tam někdo nemá svou domácí meteorologickou stanici.

Petr Bím vyprojektované přístaviště úplně nezavrhuje. „To přístaviště tam může být. Mimo plachet máme ještě vesla,“ konstatoval Bím.

„O peníze na přístaviště chce svazek obcí spjatých s jezerem zažádat už toto jaro,“ řekl František Podrápský, vedoucí odboru strategického rozvoje ústeckého magistrátu.