Defenestraci primátora, rabování a k tomu bombardování. Nakonec také skladiště pneumatik. To všechno zažily Dominikánský klášter a kostel sv. Vojtěcha v ulici Na Hradišti, hned vedle České národní banky.

Roku 1991 klášter úřady restitucí navrátily dominikánskému řádu.

Primátora rozsekali

Katoličtí dominikáni tu ale nejsou. Kostel s klášterem pronajali protestantům. Tedy YMCA v Ústí nad Labem. Filip Hušek, ředitel sdružení, vysvětlil, že kostel s klášterem zažil nejednu zajímavou událost.

„Třeba defenestraci roku 1617. Tehdy po dohodě s králem Matyášem uvedl ústecký primátor Jan Arnošt Schösser do kostela sv. Vojtěcha dominikánské mnichy.“

Tím ovšem, i další svou politikou, popudil ústecké měšťany natolik, že 20. listopadu 1617 musel, podle legendy, uprchnout ze svého domu právě k dominikánům. Zde jej však našli a poté shodili ze střechy na připravená kopí.

Jeho tělo prý odvlekli na náměstí, kde jej probodali 270 ranami a rozsekali na dva tisíce kousků. „Ty kousky mniši sesbírali a pohřbili v areálu kláštera, víme i na kterém místě,“ dodal Hušek.

Mumie mnichů

Jak uvádí Dějiny města Ústí nad Labem, zmiňován je kostel již od roku 1186. „Tehdy český kníže Bedřich provdal v Ústí svou dceru Žofii za syna míšeňského markraběte Oty,“ píše se v knize.

Také se tu ovšem dočteme, že ke konci druhé světové války budovu kláštera téměř zničily spojenecké bombardovací svazy. Zbylo z něj jen jedno křídlo. Po roce 1948 nastalo pro celý komplex temné období komunistické správy, během něhož byl kostel ve zcela dezolátním stavu využíván pouze jako sklad pneumatik. Veškerá jeho výzdoba je nenávratně pryč.

V šedesátých letech se dokonce zjistilo, že mumifikované mrtvoly mnichů kvůli vzestupu vodní hladiny napadla plíseň a hniloba. Nakonec je komunisté, ačkoli katolíky v kultivovaném světě nechávají pohřbívat do posvěcené půdy hřbitovů, zpopelnili v peci krematoria.

O kterém "Zaniklém objektu města Ústí" byste si rádi přečetli?

Posílejte nám své tipy na e-mail:
ustecky@denik.cz
Těšíme se na vaše náměty!

Výstavní síní

Teprve koncem šedesátých let minulého století se objevily první plány na záchranu. Vrcholem rekonstrukce kostela bylo adaptování nových varhan.

Jenže nikdo nečekal, že ve Vojtěchu není žádná klasická sakrální výzdoba. A tak jsou varhany předimenzované a dnes na ně nikdo nechce hrát.

Od rekonstrukce tu také sídlilo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody. Kostel sv. Vojtěcha se změnil na městskou výstavní a koncertní síň Bedřicha Smetany.

Ve Smetanových sadech bylo potřeba uvolnit místo pro sochu Klementa Gottwalda. Jenže tenkrát nevěděli, co dělat se Smetanovou sochou.

Vyhodit ji nemohli, protože Smetanu měl rád komunistický ministr, soudruh Zdeněk Nejedlý. Nakonec někoho napadlo, dát jí právě do Vojtěcha. A tak síň dostala svoje jméno.