Třeba v městské hromadné dopravě. Cestující na lince 101 pojedou ze Skalky v 1.42 v domnění, že je doveze na Klíši. Ostatně takhle jezdí každý den.

A ejhle! Řidič je vykmitne na Revoluční s tím, že dál nejede.

Cestující na lince 102 pro změnu čeká přestávka. Autobus z Chlumce dorazí k Divadlu ve 2.00 hodiny a pokračovat bude ve 3.10. Tedy o 10 minut později.

Ne, nepřepočítal jsem se. Ve dvě budou už vlastně tři. A ti, které čeká cesta „třiapadesátkou“ z Dobětic v neděli 1.48, si budou muset počkat na další spoj. Tenhle nepojede.

Podobně na tom budou dálkové vlaky. Vyjedou sice na čas, ale náhlou a mnoha lidmi tolik nechtěnou, a možná také nenáviděnou změnou, se ve dvě, tedy vlastně ve tři, ocitnou se zpožděním 60 minut.

Z ničeho nic. Najednou.

Ale naopak v nepřetržitých provozech jako jsou nonstop hypermarkety, čerpací stanice či elektrárny zaměstnanci na tom vydělají.

Budou totiž pracovat o hodinu méně. „Při další změně času mám dokonce volno, takže jsem rád,“ řekl Petr Švanda. Jeho čeká noční směna na čerpací stanici.

Všechno tohle jsou změny, za které nikdo nemůže, asi je nikdo ani neovlivní, ale odneseme je všichni. Ať už ukradenou hodinou spánku anebo problémy v dopravě…