Nepotrestaná vražda primátora.

Defenestrace. Ke krvavé události dle historiků došlo nejspíše 20. listopadu 1617, tedy před slavnou pražskou defenestrací.

Zmiňuje se o ní i známý jezuita vlastenec, Bohuslav Balbín, který zabitého osobně znal. Kdo se stal obětí tohoto zločinu v Ústí? Jan Arnošt Schösser z Emblebenu.

„Tento ambiciozní muž se jistě v mnohém směru zasloužil o zvelebení města, ale svým vyhraněným katolictvím a především aristokratickými sklony, až neúnosnou touhou po reprezentaci se zákonitě musel stát i terčem kritiky až nenávisti části měšťanů,“ píše se v Dějinách města Ústí.

Do Ústí přišel z německého Frankfurtu nad Odrou v roce 1606 a prožil tu deset let až do své násilné smrti. „Postavení, jehož se ve venkovském královském městě Ústí dopracoval, mu poskytlo příležitost vyniknout,“ pokračují dějiny.

Jelikož jeho bratr Kristián byl nadaným spisovatelem a básníkem, založil zde primas literární spolek a mnohé další veršotepce té doby podporoval. Chtěl z Ústí vytvořit, v mezích jeho možností, kulturní centrum regionu.

Primas Schösser za svého života ovlivnil Ústí opravdu hodně a výsledky jeho práce jsou patrné dodnes.

Zasloužil se totiž o barokní přestavbu kostela sv. Vojtěcha a též o postavení zdejšího Dominikánského kláštera.

Tento mnišský řád vlastně do města uvedl. Kvůli stavbě jejich příbytku padlo osm domů.

Tím si ovšem podepsal rozsudek. V den útoku krvelačný dav obklíčil primasův dům. Tomu se však údajně podařilo uprchnout k dominikánům.

Erb zavražděného primátora  Schössera


Jeho úkryt však dav vypátral. Pak už to šlo ráz naráz. Rozzuření měšťané jej shodili ze střechy na připravená kopí. Na Schössera se údajně zuřivě vrhl též mladý řezník, jemuž „… druhdy byl dobrodincem, ba skutečným otcem!“ jak líčí dominikáni.

Místo svého posledního odpočinku pak primas Schösser nalezl na klášterním pozemku. Bohužel, vzápětí přišlo Stavovské povstání a tak vražda zůstala navždy nepotrestána.