Býval muzikant a vyhlášený kuchař.

Jiří Škaloud vařil pro takové hvězdy filmu, jakými jsou Luc Besson, Milla Jovovich nebo John Malkovich. Na bubny už si pravděpodobně nezahraje. Cukrovka ho připravila o obě nohy.

Zrádná cukrovka

Hudebním fanouškem však Ústečan Jiří Škaloud zůstal. Nyní pro něj chystají přátelé benefiční koncert.

Do roku 2000 vedl Jiří Škaloud spokojený život. Pak ale přišla cukrovka. V roce 2005 přišel o levou nohu. Minulý rok mu lékaři museli amputovat i tu druhou.

„Cukrovkáři nohy necítí tolik jako ostatní, takže když mě nohy začaly bolet, bylo už pozdě,“ popisuje bývalý muzikant následky své nemoci.

Dle svých slov měl ale ještě štěstí, protože se dostal k výborné lékařce, primářce z protetiky, Janě Táborské. Ta mu slíbila, že to s ním zkusí. Moc nadějí mu ale nedávala.

Nakonec nebylo zbytí. Prvního června ho přijali do nemocnice, o pět dní později mu museli levou nohu vzít.

Rocková benefice

Jiří Škaloud byl bubeníkem ústeckých kapel Farma a Totál. Že by si ale ještě někdy na bubny zahrál, ale nevěří. „S tímhle?“ ukazuje na protézu. „To už asi ne.“

Známý byl ale také jako vyhlášený kuchař.

Kromě vinárny César nadšeně vypráví o vaření na horské chatě. „Bylo to v Krkonoších, v době, kdy tam Luc Besson natáčel Johanku z Arku,“ vypráví s hrdostí v hlase.

„Vařil jsem pro padesát Bessonových dvorních kaskadérů, ale i pro režiséra samotného,“ pyšní se bývalý kuchař.

Na to, že si s Lucem Bessonem, Millou Jovovich a Johnem Malkovichem podal ruku, je náležitě hrdý.

Jeho další plány mu ale zkřížila nemoc.

„Na to, že mi chybí noha, jsem si zvykl poměrně dobře. Neměl jsem s tím velký problém, naučil jsem se chodit prakticky i bez berlí. Řídil jsem auto, lidé to většinou ani nepoznali,“ říká Jiří Škaloud. Komplikace nastaly ale v roce 2009, kdy přišel i o druhou nohu. Dodnes trpí defekty, které je potřeba dohojit.

„V protéze mohu jít, zvládnu to i bez berlí, ale bolí to. Dokud se to perfektně nezavře, není třeba dělat velký experiment,“ říká Škaloud, upoutaný na vozíček. Obě nohy mu chybí pod kolenem.

„Jsem rapl, takže když se kousnu, že budu chodit, tak chodit budu,“ směje se.

Auto by mu v tom hodně pomohlo. „Auto jsou mé druhé nohy,“ říká s nadsázkou Škaloud, který je odkázán na pomoc maminky a přátel.
Nyní by potřeboval upravit vůz na ruční řízení. Pomoci by mu v tom měla chystaná benefice.

„Auto mám staré, je potřeba pořídit jiné a to upravit. Požádám magistrát o příspěvek, ale nevím, jak bude velký,“ přemýšlí.
Předělání vozu na ruční řízení prý stojí asi 40 000 korun.

S nápadem uspořádat benefiční koncert, který by Jiřímu pomohl pro přestavbu auta, přišla jeho dlouholetá kamarádka Hana Štrymplová.

„Nápad a rozhodnutí o uspořádání benefice přišel při jednom vánočním koncertě kapely Black Jack, kam můj dlouholetý kamarád dorazil,“ říká Hana Štrymplová. „Jirka je totiž silný bojovník. I přes kopance od života, které dostává, umí žít, boj nevzdává.“

Na koncertě v ústeckém Národním domě mu 23. dubna zahraje Stará škola, Black Jack a Točílas.

„Na Starou školu jsem chodil často, Black Jack jsou vesměs kamarádi, chodili za mnou do nemocnice. Když mě po operaci na týden pustili domů, tak pro mě kluci přijeli, aby mě odvezli na koncert. Odnesli mě prakticky až před pódium. Chtěl bych poděkovat všem kapelám, organizátorům i doktorce Táborské.“