Z nemocnice přes policisty poslal vzkaz: „Děkuji za záchranu svého života zaměstnancům Českých drah, kteří mi poskytli první pomoc, a také paní, co to oznámila na záchranku, a policistům, kteří okamžitě vyrozuměli rodinu o mém zranění.“

Dvaapadesátiletý muž naskakoval v noci do odjíždějícího rychlíku. V tom okamžiku ještě výpravčí na hlavním nádraží netušil, co se o několik málo vteřin později stane.

Služba probíhala klidně ještě několik minut, když na pevnou linku staničnímu dozorci zavolala dispečerka ze záchranné služby.

Boj o život

Z mobilu dostala na tísňovou linku 155 informaci, že na ústeckém hlavním nádraží volal cestující, že slyší křik někoho, kdo spadl pod vlak na třetím nástupišti.

Výpravčí ihned poslal staničního dozorce na nástupiště zjistit, zda se skutečně něco stalo a sám volal zpět na linku 155, aby si ověřil, zda skutečně volala záchranná služba.

Potvrdil si to a zároveň byl informován, pokud někoho naleznou, ať sdělí záchrance i přibližné zranění člověka.

V okamžiku, kdy výpravčí pokládal telefon, ozvala se vysílačka staničního dozorce. To nevěstilo nic dobrého. „Ve druhé koleji leží zraněný muž. Rychle přinést balíček první pomoci,“ ozvalo se.

Výpravčí bleskově běžel na místo neštěstí. Tam uviděl, že muž v kolejišti má ujetou ruku a nohu. Byl ale při vědomí. Svým mobilním telefonem zavolal záchranku.

Druhý železničář běžel otevřít bránu k prvnímu nástupišti, aby mohl přijet sanitní vůz co nejblíže.

V kolejích mezitím probíhal boj o život. Výpravčí zaškrtil obinadly pahýl ruky a nohy, aby muž nevykrvácel. Se zraněným ale nehýbal, protože nevěděl, jestli nemá náhodou i zranění páteře.

Mezitím druhý železničář na pokyn výpravčího stál ve vratech a očekával sanitku, aby ji navedl k místu tragédie. Výpravčí vzápětí volal vysílačkou na ústřední stavědlo Ústí nad Labem – sever. Musel být okamžitě zastaven veškerý železniční provoz v obvodu hlavního nádraží.

Když přijela záchranná služba a převzala péči o těžce zraněného muže, mohli si oba železničáři oddychnout. Udělali naprosté maximum.

Petr Zimandl, vrchní inspektor a zástupce přednosty regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy ČD v Ústí nad Labem, k události uvedl, že smutná příhoda ukázala, jak důležitá jsou školení železničářů v poskytování první pomoci.

„První pomoc patří k důležitým znalostem pracovníků Českých drah, protože pracují v prostředí, kde více než u jiných profesí nelze vyloučit nebezpečí úrazů,“ zdůraznil Zimandl.

Přednosta ústeckého regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy ČD Josef Kříž na základě šetření této události zaslal přednostovi provozního obvodu ČD v Ústí dopis, ve kterém ocenil profesionální jednání výpravčího.

„Z dosavadního šetření vyplývá, že Váš zaměstnanec poskytl těžce zraněné osobě příkladnou pomoc a tím jí zcela nepochybně zachránil život,“ stálo v dopisu.

O případu jsme informovali zde.

Souvislosti

Proč vůbec k neštěstí došlo? Souhrou nešťastných okolností. Muž přijel na Ústecko na návštěvu svého bratra, byl se podívat na hřbitově na hrob svého otce, později si dal nějaké pivo a víno. Když přišel do haly ústeckého hlavního nádraží, při čekání na vlak usnul.

Probudil se, když zaslechl hlášení o odjezdu vlaku. Rozespalý vyběhl okamžitě na nějaké nástupiště. Tam chtěl rychle nastoupit do vlaku, který se dával v té chvíli již do pohybu.

Na zádech měl přitom batoh. Chtěl otevřít dveře do vagonu, běžel podél vlaku a potom spadl pod vlak.

Lidé si chodí na koleje pro smrt jako ovce.