Snad právě proto si kosmické téma vybrali organizátoři letošních Slavností Ještědu.Tento víkend se konají už po osmé. A v rámci bohatého programu tu bude slavnostně instalována i socha Malého Marťana, kterou u příležitosti výstavy Socha a město pro Liberec vytvořil ademický sochař Jaroslav Róna.

Marťan a slavná kultovní Ikarie

Přistání Marťana, slavnostní nasvícení Ještědu a mimozemská férie, tak organizátoři nazvali úvodní program, který odstartuje v pátek večer, a je jen začátkem bohatého třídenního programu. „Po slavnostním nasvícení a programu s oživlými mimozemšťany je připraveno promítání dnes už kultovního českého sci–fi snímku Ikarie XB 1, v němž si zahrála řada hvězd, například Jana Brejchová,“ nastínil mluvčí libereckého magistrátu Martin Korych. Prozradil, že některý z protagonistů by se měl večera snad i zúčastnit.

„Zatím ale jednáme s Filmovým archivem, protože snímek je natočený starou technologií, ale věřím, že se ho podaří převést na DVD,“ zmínil některá úskalí techniky. Promítání v tomto „nejvýše položeném letním kině v republice“ se už stalo při Slavnostech Ještědu tradicí. „Vždycky se hraje český snímek, letos se ale oslavy ponesou v duchu retro,“ doplnil mluvčí. Ostatně na výběr snímku poukázal sám autor slavné plastiky Jaroslav Róna.

Interiér podle Plesla i Velčovského

V retroduchu šedesátých a sedmdesátých let se ostatně ponese i doprovodná výstava s názvem „Ukázka současného a retrostylu – léta designu v interiéru a exteriéru“, která nese řadu zvučných jmen. „Součástí slavností jsou i prohlídky interiéru horského hotelu, kde se už bohužel nedochoval původní mobiliář. Vloni jsme proto oslovili studenty UMPRUM, kteří navrhli jeden z pokojů. Letos v tom pokračujeme, ale studentynahradila zvučná jména současné generace designérů,“ říká zakladatelka akce Jitka Mrázková. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout, jak by unikátní prostory horského hotelu viděl například Rony Plesl či Max Velčovský, nositel prestižního ocenění Czech Grand Design. „Myslím, že Ještěd si zaslouží, aby si alespoň jednou do roka oblékl slavnostní hábit nejen exteriér, ale i interiér,“ zdůrazňuje Mrázková.

Pivní závody i veterán club

Třídenní oslavy budou pokračovat sobotním programem, který je tradičně v režii Jizersko–ještědského horského spolku. Připravena je klasická soutěž ve „výstupu“ na Mount Everest, soutěž stovkařů, tedy sto výstupů na čas a chybět nebude ani oblíbený výstup se sudem piva na zádech. Souběžně s celodenním programem pro silné nátury odstartuje v odpoledních hodinách hudební program. „Jde o jakousi minipřehlídku zdejších skupin. Jedná se o amatérské kapely, které mají možnost vyzkoušet si profesionální podium a mezi místními hudebníky je o tuto možnost obrovský zájem,“ připomíná mluvčí magistrátu.

Místní vystřídá kapela Lunetic. Kapela, která raketově odstartovala v devadesátých let, ovšem její let nepatřil zrovna k nejdelším, se pokouší rovněž o retronávrat a organizátory, kteří dosud lovili spíše ve vodách lehce nekomerčních (MiG 21, Support Lesbiens, Ester Kočičková), zlákal k pozvání kosmický název kapely. Jejich koncert začne ve 21.00 a poté bude taneční pódium pod hvězdami patřit libereckým „dýdžejům“. A to až do půlnoci. O zpáteční cestu se bát nemusíte, jak upozornil za organizátory Martin Korych, kabinková lanovka bude jezdit až do jedné po půlnoci.

Neděle bude patřit veteránům a – dětem. „Chtěli jsme, aby byl program koncipován pro celou rodinu. Proto je neděle věnována zejména malým návštěvníkům, pro něž je připravena řada soutěží. Děti mohou malovat, tvořit nebo si vyzkoušet roli bižuterního návrháře,“ láká Korych, podle kterého budou k mání i originální šperky v retrostylu. V 11.00 dopoledne pak startuje slavná jízda libereckých veteránů, v níž se podle Korycha představí na padesát vozidel, od osobních automobilů až po historické motocykly.

Vstup na Slavnosti Ještědu je zdarma. V provozu bude po celou dobu sedačková lanovka , kterou se v pátek a v sobotu můžete svézt od 8.30 do 21.00 hodin s padesátiprocentní slevou. Kabinková lanovka sice bude jezdit za plné jízdné 60 korun, zato v pátek i sobotu až do 01.00, v neděli do 18.00 hodin.

Projekt Slavností Ještědu vzniknul před osmi lety. „Chtěli jsme tehdy připomenout 30. výročí fenoménu Ještěd a uvažovali jsme o tom, že pokud bude mít akce úspěch, můžeme ji v rámci nějakého kulatého výročí zopakovat,“ vrací se k začátkům Jitka Mrázková, která v Liberci „rozhýbala“ řadu významných akcí včetně návratu k populární akci šedesátých let Socha a město. „Nakonec to dopadlo tak, že se opakuje každoročně,“ usmívá se tato neúnavná organizátorka. „Hlavním motivem bylo vzdát touto akcí poctu autorům unikátní stavby. Ta se sice stala dominantou kraje a jedním ze symbolů České republiky, na jejího autora, architekta Karla Hubáčka se už ale trochu zapomnělo, zejména v minulém režimu,“ připomíná osud autora stavby, která aspiruje na zápis do světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 2005 byla stavba zařazena mezi národní kulturní památky. Základ k horskému hotelu byl položen 30. května 1966. V roce 1973 byl na podzim slavnostně otevřen.

Hubáček, Binar a Patrman

Vrchol Ještědu lákal návštěvníky odnepaměti. Už v roce 1737 byl na jeho vrcholu postaven kříž. První hostinské služby tu začal provozovat Florian Hasler z Hanychova, který tu už v roce 1868 vybudoval první chatu, jež nesla jméno knížete Rohana.

Na obrovský zájem návštěvníků zareagoval Horský spolek a v roce 1907 se tu slavnostně otevřel kamenný horský hotel se známou, 23 metry vysokou kamennou rozhlednou. Nad městem čněla až do osudného požáru v lednu roku 1963.

Vyhořelou chatu měl nahradit nový objekt zahrnující jak horský hotel, tak i televizní vysílač. Liberecký ateliér SIAL však zvítězil se smělým návrhem, který je sloučil do jediného objektu tak, jak jej známe dodnes.

Ještěd je spojován se jménem svého architekta Karla Hubáčka, jehož jméno je s úctou skloňováno mezi odborníky z celého světa. Sluší se ale připomenout i jména hlavního statika Zdeňka Patrmana a autora interiérů Otakara Binara.
Karel Hubáček získal za stavbu, která dodnes budí respekt i úžas, prestižní Perretovu cenu od Mezinárodní unie architektů. Odborníci zdůvodnili udělení ceny nejen odvážným řešením a sladěním funkcí, ale i tím, jak stavba zapadá do krajiny. Z politických důvodů však nebylo architektovi umožněno cenu si osobně v Buenos Aires převzít…