Podle Václava Jiráska, mluvčího Povodí Labe, stav vody na labsko–vltavské cestě činí 143 cm. Očekávají pokles až na 135 cm. A ani to možná ještě nebude konec, hladina asi ještě klesne.

„Jelikož jsou hladiny řek na setrvalém poklesu, lze očekávat, že v úseku Labe od Střekova ke státní hranici plavba postupně ustane,“ upřesnil Jirásek.

Plavidla se totiž musí řídit právě vodním stavem. Tedy pokud je pod 150 cm. Plavba ustává podle výbavy plavidel. Při této hodnotě totiž musí mít ponor 70 až 80 cm, čehož například nákladní zpravidla nedosahují.

Jindřich Vodička, náměstek generálního ředitele Českých přístavů, upozornil, že plavba sice ještě nekončí, ale že lodě plují na částečný ponor.

„Musí omezit kapacitu kvůli ponoru. Přitom ale mají stejné náklady a při zastavení plavby musejí v souladu se smlouvou zajistit náhradní dopravu,“ řekl s tím, že ztráty pak mohou jít i do desítek milionů. Vyřešit to mohou podle něj pouze vodní díla na Labi.

„Zlikvidovat vodní cestu, jež má hodnotu 150 miliard korun, je zločin,“ dodal Vodička. Jenže právě o vodní díla na Labi vedou rejdaři s občanskými sdruženími spor. Sice se shodnou na tom, že je třeba splavnost Labe zlepšit, ale na způsobu se za zhruba patnáct let nedohodli.

Na šetrnějším řešení, než je betonový jez, trvají třeba Přátelé přírody, kteří kvůli tomu spustili petici, již podepsalo asi 18 tisíc lidí.

„Cílem je, aby labské říční ekosystémy a chráněné biologické druhy nebyly stavbou ohroženy. Původní plány na brutální hráze a zaplavení celé říční nivy vzaly za své už v roce 1997,“ uvedl k tomu Marian Páleník, ředitel organizace.

„Při nízkých stavech vody jez v Děčíně ani problém neřeší, protože kritický úsek leží mezi Střekovem a Děčínem. Znamenalo by to překládání nákladu z lodí v děčínském přístavu, což s sebou přinese logicky navýšení těžké automobilové dopravy nejen v centru Děčína, ale i v okolních obcích a městech.“