Narodila se v Praze, v ní vystudovala gymnázium a posléze lékařskou fakultu. Co ji přivedlo do Ústí? „V roce 1984 jsem sem následovala svého manžela, jehož otec ve zdejší nemocnici pracoval,“ vysvětluje tehdejší situaci.

Na severu Čech byl lékařů nedostatek, nicméně Liehneová původně plánovala, že se po atestaci vrátí zpátky do Prahy. „Můj návrat se však nakonec neuskutečnil,“ vzpomíná.

„Původně jsem měla ve svém výběru na prvním místě gynekologii, pak dětskou chirurgii. Tam bylo obsazeno. Nakonec na mě zbyla jemná práce v oftalmologii (očním lékařství).

Šance v Teplicích

Na mladou Liehneovou měl zprvu velký vliv tehdejší primář John. „Byl o dvě generace starší než já. Měla jsem k němu velký respekt, který jsem nikdy nepřekonala. Seznámil mě s mým oborem, o kterém si někteří myslí, že v něm jde hlavně o předepisování brýlí,“ vypráví.

V porevolučním čase se otevřely hranice a lékařka využila možnosti vyjet na odborné stáže. „Absolvovala jsem dvouměsíční stáž v Londýně (specializace na glaukom, tj. zelený zákal), posléze jsem pobyla tři týdny v USA (operace šedého zákalu), následovala německá univerzitní pracoviště,“ zní její výčet.

Po 10 letech působení v Ústí přišla možnost odejít na vedoucí místo v nemocnici v Teplicích. Této šance se Liehneová chytila. „Chtěla jsem vytvořit nové pracoviště podle svých představ,“ odůvodňuje své tehdejší rozhodnutí.

Po čtyřech letech, co zde zastupovala primáře, se stala primářkou (1998-2005). „Podařilo se mi tam nalézt mladý kolektiv. Měli jsme podporu vedení a štědré sponzory, takže jsme mohli nakupovat i nové vybavení,“ tvrdí.

Když už dle jejích slov vybudovala oddělení podle svých představ a vychovala svého nástupce, rozhodla se, že půjde dál svou cestou. Absolvovala výběrové řízení na pozici primáře, která se uvolnila po Pavlu Sušickém, jenž odešel věnovat se práci senátora. Do Ústí se vrátila Liehneová v době, kdy se oddělení právě stěhovalo z klíšského areálu.

Dopoledne operuji

A jak vypadá její pracovní harmonogram? „Jeden den týdně se věnuji své soukromé ambulanci. Po většinu týdne dopoledne operuji, odpoledne se musím věnovat administrativní činnosti, která mě však bohužel zaměstnává čím dál tím víc,“ říká primářka.

Její doménou je glaukom, dále se věnuje operacím šedého zákalu. Dalšími frekventovanými zdravotními problémy jsou onemocnění rohovek (a jejich transplantace), různé záněty či problematika suchého oka.

Sama Liehneová o sobě říká, že je pracovitá a má dost velké nároky na ostatní kolegy. Vidí kupříkladu velké rezervy v přístupu personálu k pacientům. Jak vidí svou budoucnost? „Ráda bych zde v Ústí vychovala další mladé odborníky,“ přeje si.

Liehneová má dceru, která jde v matčiných profesních šlépějích - vybrala si totiž taktéž oftalmologii. „V současné době pracuje na klinice v Praze. Má to jednodušší, protože když potřebuje něco konzultovat, dostane ode mě okamžitý servis,“ uzavírá s úsměvem své vyprávění primářka.