Mariánská skála je dnes poloviční. Její tvář kazí otevřený vřed kráteru po těžbě v lomu kamene. Přitom stačilo jen malounko a místo něho by se na něm nacházela mohutná a majestátní stavba.

V ní pak měl sídlit vlastizrádce Hans Krebs , jinak také vládní prezident Ústeckého kraje. Tedy nacistický gangsterský boss. Psal se rok 1940.
V Ústí tehdy sídlil úřad vládního prezidenta.

Zabral pro sebe reprezentativní budovu bývalého českého gymnasia v ulici České mládeže. Dnes je zde pedagogické fakulta. „Není bez zajímavosti, že poměrně rozlehlá budova českého gymnázia brzy přestala stačit rozrůstajícímu se aparátu,“ uvádí internetové dějiny města Ústí nad Labem.

Proto Krebs rozhodl, že pro potřeby úřadu vládního presidenta vyroste nová budova na Mariánské skále, a to na místě kaple, která měla být zbořena. Vše již bylo hotovo. Plány a dokonce i sádrový model stavby.

Další vývoj událostí ovšem stavbu nacistické akropole na Mariánské skále znemožnil. Všechny výrobní kapacity Třetí říše musely sloužit především válečnému úsilí. Nedostávalo se peněz ani materiálu na tak náročnou stavbu.

Z návrhu stavby se po válce téměř nic nedochovalo. Jen nepodepsaná fotografie sádrového modelu stavby a půdorys.

Dnes by se rozlehlá majestátní budova na skálu snad ani nevešla. Právě kvůli lomu firmy Dobet a kráteru po těžbě.

„Otázkou ovšem zůstává, zda by přeci jen nebyla lepší než kráter, který tu je dnes,“ myslí si o tom Ústečan Bedřich Ostrovský.

Ústečtí historici dlouho nevěděli, kdo byl autorem návrhu stavby. Až po spuštění služby Google Books, tedy zpřístupnění elektronických verzí knih na internetu, se podařilo architekta identifikovat. Byl jím Paul Bonatz.

Muž, který se podílel i na plánování nového Berlína Germánie. Je považován za zakladatele nacistického neoklasicismu. V roce 1943 ovšem také musel před Hitlerem utéci; do Turecka.

Po válce se vrátil do Stuttgartu. I když je mu leccos vyčítáno, dodnes je jako architekt uznáván a město Stuttgart uděluje cenu pojmenovanou jeho jménem.

Není bez zajímavosti, že existuje další nerealizovaný návrh přeměny Mariánské skály. Autorem je architekt Zdeněk Havlík a Atelier AP, který navrhuje změnit kráter a část skály v zoo a botanickou zahradu.