Krov: Budu dělat volební kampaň a stěhovat muzeum

Proč jdete do politiky?
Já už jsem v ní byl. Dokonce jsem „dělal“ revoluci v Občanském foru. V listopadu roku 1989 jsem podepsal vstup do sociální demokracie. Až do roku 1999 jsem byl ve straně v různých funkcích. Jeden čas jsem byl předsedou krajského výboru a členem ústředního výboru. V roce 1998 jsem kandidoval na primátora a měli jsme v té době obrovskou šanci vyhrát volby. Jenže přišla kauza se zdí v Matiční ulici, která zvrátila výsledek voleb. I tak jsme byli úspěšní a získali deset mandátů. Koalici sestavila ODS bez nás a já se poté z politiky stáhl.

Proč se vracíte do politiky právě teď?
Vnitřně se cítím být sociálním demokratem. S novým vedením strany a s jeho názory jsem schopný se ztotožnit. Senátní volby dostaly po neúspěchu strany ve volbách do sněmovny nový náboj. Senát nyní může být jedinou obranou před plošnými škrty vlády. Zároveň předpokládám, že předložíme i řadu vlastních řešení.

A proč jdete zrovna do senátu?
Abych mohl ovlivňovat věci tak, jak je vidím. Senátor je volený jako jednotlivec, a má proto silný mandát, což mě láká.

Mluvilo se o vás i o jako možném primátorovi Ústí, co vy na to?
Jsem na osmém místě kandidátky do městského zastupitelstva a přede mnou je dost lidí, kteří tuto funkci mohou vykonávat. Zatím jsme ještě neřekli, kdo by byl za nás primátorem. Politická situace je nepřehledná, tak jsme na nikoho předem neukázali. Uvidíme, koho budou lidé kroužkovat. Určitě dojde ke složité povolební situaci.

Asi si také nechcete zavřít vrátka ke svým potenciálním koaličním partnerům, jak jste to udělali ve volbách do parlamentu. Je to tak?
ČSSD skutečně před sněmovními volbami přišla o koaliční potenciál. Sociální demokracie v Ústí ale prokázala, že je schopna spravovat město a konstruktivně komunikovat s každým. Pokud najdeme nějakou shodu na programu, tak se nebráníme koalici s demokratickými stranami. Musíme však mít šanci prosadit své názory a pomoci městu.

Zvládl byste funkci senátora dohromady s primátorem? Jako například pan Jaroslav Kubera v Teplicích?
To je nesmysl. Takto, pokud je pan Kubera to schopen dělat, a on je toho schopen, tak ok. Ale já bych to nechtěl. Například Ústí je na rozdíl od Teplic významně zadluženo. To chce člověka na plný úvazek.

Čemu byste dal přednost?
Pokud bych byl zvolen senátorem, budu senátorem. Jinak by to byla blamáž před voliči.

Dáte do předvolební kampaně nějaké své peníze?
Já už jsem zaplatil příspěvek 50 tisíc korun, což je nejvyšší členská známka. Další část volební kampaně bude zabezpečena centrálou. Na celou republiku je to 50 milionů, zatím nevím, kolik připadne na můj volební obvod.

Jak vycházíte s Jiřím Paroubkem? V jednu chvíli se mluvilo o tom, že právě on by měl být kandidátem do senátu za Ústecko. Slyšel jste o tom?
S bývalým předsedou ČSSD se prakticky nevídáme. O jeho kandidatuře se spekulovalo, ale nakonec nekandiduje. Nic bližšího o tom nevím.

Kdo je nyní vaším největším soupeřem v boji o senátorské křeslo?
Domnívám se, že mám poměrně silnou pozici. Dalšího kandidáta za ODS – doktora Pavla Sušického dlouho znám a bude jistě silným soupeřem. Měla tu údajně kandidovat i Jana Bobošíková, ale nakonec nebude. Konkurentem bude i bývalý senátor Jaroslav Doubrava.

V čem je vaše výhoda oproti ostatním kandidátům?
Jsem neokoukaná tvář, přesto mám desetiletou politickou praxi. Také mám různorodé pracovní zkušenosti. Byl jsem vším, od dělníka v Tonasu, přes učitele až po ředitele pojišťovny. Dokáži najít kompromis a komunikuji s lidmi i z ostatních stran.

Máte nějaké heslo?
„A teď jinak!“ Chci tím říci, že konfrontace bylo dost. Každý má jiný program a jiné názory, ale neznamená to, abychom byli na sebe agresivní. Všem by nám mělo jít o společnou věc, o lepší život nejen v Ústí, ale i v celé zemi.

Jste ředitelem městského muzea. Jak jste na tom s počtem zaměstnanců?
Když se podepisovala smlouva o evropské dotaci na rekonstrukci muzea, měli jsme 24 zaměstnanců. Dnes máme 16,25 přepočteného zaměstnance, protože všechny ostatní jsme museli propustit kvůli nedostatku finančních prostředků. Jedním z kritérií projektu přestavby budovy muzea je, že se jejich počet zvýší o 15 proti datu podpisu smlouvy, což dohromady činí 39 pracovníků.

Takže vám chybí 22,75 zaměstnance. Kde je vezmete? A budete na ně mít?
To se ptáte na špatném místě. Náš počet je výsledkem postupného škrtání rozpočtu. Od začátku roku jednám s magistrátem. Je před námi velmi riziková operace, myslím tím stěhování, a v tomto stavu bychom ji nezvládli. Musíme vše přestěhovat do poloviny června 2011 a začneme teprve na konci února. V projektu sice jsou peníze na stěhovací firmu, ale přesto ty sbírky musíte roztřídit a uložit. Čekáme, kolik dostaneme na příští rok peněz.

Kolik toho musíte přestěhovat?
Pro vaši představu, objem přepravovaného materiálu je více než 100 kamionů. Máme na to zhruba 60 dní, což znamená, že musíme počítat se dvěma kamiony denně a máme na to 16 lidí.

Co by se stalo, kdybyste to nestihli?
To by byla katastrofa nejen pro muzeum, ale i pro město, které si na rekonstrukci půjčilo. Výsledkem by byla ztráta třistamilionové dotace a v souvislosti s hospodářskou krizí, a tedy nižším inkasem z daní by to mohlo vést k bankrotu města. Potřebujeme aspoň dvakrát více lidí, než máme nyní, abychom mohli zaručit, že se stihneme přestěhovat.

Jakou hodnotu má celá vaše sbírka?
To nejde vyjádřit. My máme na dvě stě tisíc jednotek sbírkového materiálu, takže vše není oceněné. A něco jiného je účetní hodnota a něco jiného kulturní hodnota.

Dobře, co by se asi nejlépe prodalo na aukci?
Kdybychom rozprodávali naši galerii, tak stojí fronty zájemců. Největší zájem by asi byl o malíře Dörella.

Chodí vám nějaké nabídky na odkup sbírek?
Ne, všichni vědí, že prodávat nic nemůžeme. Ale řeknu vám jednu perličku. Existuje nějaký profesor Klaus Horstmann-Czech, který se narodil v Ústí, a ten je v současné době největším donátorem našeho muzea. Dokonce to je jeden z nejvýznamnějších moderních umělců v Evropě. A ten nám věnoval několik svých plastik a ty kdyby se prodávaly, tak to by bylo za desítky tisíc eur. Nyní například zadarmo vyrobil návrh kašny, která by mohla stát na nádvoří muzea. Také je i autorem nového návrhu kaple na Mariánské skále.

Jak to nyní vypadá s malbami z konce 19. století, které se v muzeu našly?
Vím, že nyní shání primátor Jan Kubata po všech možných ministerstvech peníze na restaurátorské práce. Nyní je asi nejvíce ve hře varianta, že se zrestauruje jen sál a předsálí s chodbou zatím necháme, jak je.

Jak vypadá podle vás ideální rozpočet ústeckého muzea?
Ten počítá s tím, že budeme mít 57 zaměstnanců a budeme moci plně využívat potenciálu nového muzea.

Kdy bude nové muzeum otevřeno?
Oficiální otevření zrekonstruované budovy muzea má být 30. června 2011. Kvůli splnění podmínek k vyplacení evropské dotace, která činí 337 milionů korun, nesmí být toto datum překročeno.

Co v něm návštěvníci naleznou?
Asi nejzajímavější budou stálé expozice. Budeme tam mít expozici německého výtvarného umění z přelomu 19. a 20. století. Posléze tam lidé naleznou výstavu Ústecká nej a z Národního muzea převezmeme výstavu s názvem Praotec Čech. Neměl bych zapomenout na výstavu o dějinách Němců v Čechách, již připravuje Collegium Bohemicum, o.p.s., s nímž budeme budovu muzea sdílet. Bude to největší výstava na toto téma na celém světě.

Co dál?
Součástí muzea bude knihovna, v níž čtenáři naleznou čítárnu, studovnu a volný přístup na internet. Neměl bych opomenout kavárnu. Dále kanceláře, dílny, depozitáře či oddělení muzejní pedagogiky, v níž budou probíhat programy pro děti různých věkových kategorií. V muzeu jsou také tři krásné zasedací sály s promítacím zařízením a ozvučením, které bychom chtěli využít jako společenské místnosti i pro jednání různých firem nebo pro vědecké konference.

Je možné v těchto sálech uspořádat i nějaký koncert?
Samozřejmě. Mohou tam probíhat jak koncerty profesionálů, tak třeba dětí ze základních uměleckých škol. Co se týče konferenční činnosti, Ústí mělo v tomto ohledu velké problémy s nedostatečnou ubytovací kapacitou a rovněž s nedostatkem vhodných konferenčních prostor. Jde například o konference lékařů, kteří museli tyto akce pořádat v sousedních Teplicích, i když organizátoři byli z Ústí.

Krov: vyžehlený ředitel muzea
Ředitele ústeckého muzea Gustava Krova jsem viděl poprvé. Když přišel do redakce Deníku byl takový hezky „vyžehlený“.

Než začal odpovídat na otázky, nejprve si sundal sako a pak šel na to pěkně od lesa. Mluvili jsem spolu nakonec přes hodinu a půl.
Slyšel jsem od jeho žáků, které Krov učil dějepis, že uměl poutavě vyprávět. To mohu potvrdit.

Krov o sobě říká, že je asi poslední PaeDr. v republice, kterému tento titul přes historii dali. „Chtěl jsem si dělat Ph.D., ale dopadlo to takto,“ usmíval se rodilý Chomutovák, který se stal ředitelem ústeckého muzea v roce 2007. Tedy v době, kdy už bylo zavřené.

„Když se narodily děti, zjistil jsem, že je potřeba vydělávat, a tak jsem odešel ze školství do pojišťovnictví. Nakonec jsem byl i ředitelem České pojišťovny v Ústí,“ vyprávěl.

V roce 2006 vážně onemocněl a prý mu šlo o život. „Nakonec to dopadlo dobře a já změnil svou životosprávu i práci. Šel jsem dělat ředitele muzea.“
Když mi poslal autorizovaný rozhovor, byl jsem trochu zklamaný.

Vymazal všechny zajímavé pasáže, kde mírně kritizoval minulé vedení ČSSD. Je vidět, že je před volbami a on nechce provokovat.
Uvidíme, jestli se Krovův comeback do politiky vydaří. Já mu přeji, ať se mu hlavně vydaří comeback do zrekonstruovaného muzea.

A kde byste tedy chtěl odborníky vlastně ubytovat?
Shodou okolností se dostavuje hotel pod Hraničářem, který je na dohled od budovy městského muzea. Na téma vzájemné spolupráce jsem s firmou, která hotel vlastní, už jednal. Ve spojení ještě s hotelem Vladimír, Severočeským divadlem, Činoherním studiem, Větruší a lanovkou na Větruši by tak mohl vzniknout jakýsi konferenční komplex, který se pak dá prodávat jako balíček. Ústí má šanci žít jako konferenční město a vyloženě se na tento druh turistiky zaměřit.

Zní to všechno až příliš dobře…
Muzeum dnes nemůže být pouze takzvaným klasickým muzeem, kam přijdete zkoumat jednotlivosti z jakéhokoli oboru. Musí to být společenské centrum, kde se každý den něco děje a odehrávají se tam nejrůznější události, které přímo s muzeem nemusí souviset. Ústecké muzeum má navíc strategickou polohu uprostřed centra. Může přispět k tomu, aby se zdejší obyvatelstvo více zajímalo o dějiny tohoto města a okolí a získalo lepší vztah k Ústecku.