Představil se jako jeden z těch pracovitějších. Minimálně umí počítat. „Jmenuju se Vasilij Pavlikov a za stovku ti dám exkluzivní rozhovor. Informace, které bys tu nesehnal za tři dny,“ slíbil mi v legendárně známé Matiční asi třicetiletý Ukrajinec.

Vasilij žije v české republice od roku 1993. Posledních pět let v ubytovně v Matiční ulici, sociálně vyloučené lokalitě. Byt ve svém dřívějším bydlišti prý prodali, aby měli na živobytí.

Za každou druhou větu Pavlikov významně popotáhne. Vypadá, že slíbenou stokorunu potřebuje rychle. „Když přijedete do Matiční, je to jiný svět. Ve vzduchu je beznaděj, člověk tak nějak vyhasne,“ vyprávěl Ukrajinec.

Z dětí darebáci

Vasilij Pavlikov má dvě malé děti. Trápí ho, že si nemají kde hrát. „Víme jak vypadá kasino, ale dětské hřiště?“ ptal se s nadsázkou. „Chci pro své děti vzdělání, chci, aby byli pracovité. Pokud to rodiče dětem nezajistí, stanou se z nich darebáci,“ vysvětlil významně.

Nejvíc prý dětem v Matiční chybí hřiště. Nemají si kde hrát. „Vím, že by bylo nákladné hřiště udržovat, uhlídat ho před vandaly. Pokud nás ale nikdo nenechá to vyzkoušet, nemáme šanci se to naučit,“ zvažoval Vasilij aktuální situaci.

Problém ale vidí i v ubytovně. „Hygiena je tu jen naoko, aby provozovatel nedostal pokutu. Děti se snažíme držet v čistotě, ale moc se to nedaří,“ postěžoval si Vasilij.

I jemu by mohl pomoct projekt Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji.

„Sociálně vyloučení se často ocitají ne před jedním, ale před celým komplexem problémů, které vedou k životní krizi. Jsou jimi ztráta zaměstnání, problémy s bydlením, nemoc, přičemž každý z nich i jednotlivě ohrožuje jejich normální začleňování do majoritní společnosti,“ řekla k projektu členka Rady Ústeckého kraje Jana Ryšánková, která má nad programem záštitu.

V Ústeckém kraji je třiašedesát vyloučených lokalit. Ústí nad Labem má čtyři takové lokality: v Trmicích, na Střekově a dvě v Krásném Březně. Právě v jedné takové žije i Vasilij Pavlikov s rodinou. „Hodně lidí tu bere drogy, pije. Někteří z nudy, jiní ze závislosti. I když najdou práci, často myslí jen na pití,“ popisoval situaci v místě svého bydliště Ukrajinec. Sám ale v současnosti nepracuje.

Pomoci obcím a městům chce Ústecký kraj v rámci Evropského sociálního fondu - získat peníze na nové druhy sociálních služeb – nízkoprahová centra pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy.

„Neděláme si iluze, že sociální inkluzi kdokoli rychle vyřeší, je to běh na dlouhou trať a karty v ruce mají především starostové dotčených obcí. Ovšem bez zabezpečení toho základního, jako je bydlení, zaměstnání a vzdělání šance na to, aby tito lidé vyšli z bludného kruhu, podle mne není,“ vysvětlila Ryšánková.

Mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková vysvětlila, že z individuálního krajského projektu jsou podpořena nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy a sociálně aktivizační služby pro rodiny.

„Konkrétně na Ústecku jsou podpořeny sociálně aktivizační služby a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Další služby sociální prevence (Azylový dům Samaritán) jsou zahrnuty do projektu Sociální služby v Ústeckém kraji,“ dodala Hanáčková.

Cílem projektu financovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost ESF částkou 18,6 mil. Kč je během více než dvou let zajistit nové a rozvojové sociální služby ve vybraných lokalitách.

Největších nákladů si vyžádá vybudování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve věku 15 – 26 let, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy v sociálně vyloučených lokalitách.