Jeho „stánek“ byl ozdobou nedělního odpoledne v Centrálním parku na ústecké Severní Terase, kde se sešlo až sedm tisíc lidí.

Na Severní Terasu přijel Jiří Švarc až od Kladna z Máslovic, aby se svým „dřevěným kovářstvím“ dětem, či spíše jejich rodičům, nabídl dřevěné halapartny, sekery, meče a štíty. Inu, pohádka mezi paneláky.

„Byl jsem zde i loni a letos je situace o poznání horší než minulý rok,“ hodnotil nedělní jarmareční kratochvilné odpoledne.

Dřevěné zbraně pro děti pěkně vyzdobené vypadaly jako opravdové. Potěšily oko a pokud mladý rytíř mateřskou školkou či základní školou povinný by držel meč a štít ve svých rytířských rukách, jistě by byl blahem bez sebe.

„Co štít to originál, i v mečích jsem se snažil, aby výzdoba se u každého z nich lišila. Děti na tom mohou oči nechat, ale rodiče nekupují, táhnou děti pryč. Děti jsou smutné, ale rodiče neoblomní, protože nemají peníze. Je to mezi lidmi vidět. Vždyť jenom sem přijít a dát si limonádu, pivo, něco sladkého nebo párek a během chvíle jsou pryč nejméně dvě stovky. A ještě koupit dětem pohádkové zbraně? Bohužel, finanční krize je cítit ještě dnes,“ říká s povzdychem Švarc.