Pověstí o jeskyních, které se otevírají, aby ze svého nitra vydaly poklady nedozírné hodnoty, koluje víc než dost.

Vzpomeňme třeba na román Julese Verna Cesta do středu Země, v němž literární hrdinové prostřednictvím sopečného kráteru na Islandu navštívili úplně jiný svět, plný prehistorických příšer, roztodivné květeny a jezer.

Místní pověst zaznamenal profesor gymnázia

I Česká Lípa se může pochlubit takovou jeskyní. Ta by se měla ukrývat v útrobách vrchu Špičák. Říká se, že se uvnitř nachází rozlehlá jeskyně s podzemním jezerem, na jehož břehu jsou ohromné hromady zlata.

Takovou místní pověst zaznamenal Anton Amand Paudler, profesor českolipského gymnázia, kněz Řádu sv. Augustina a neúnavný vlastivědný badatel a historik, už v roce 1884.

V jeho pozůstalosti bylo nalezeno rozsáhlé literární dílo. Sestavil mimo jiné i velkou sbírku reportáží z turistické trasy z Jizerských hor, napříč celými Lužickými horami, od Ještědu k Růžovému vrchu, nazvanou Hřebenová cesta.

Sestavil i dvě antologie německé poezie ze severních Čech. Finanční výtěžek z prodeje první z nich posloužil na podporu fondu pro vybudování rozhledny právě na Špičáku.

Starší regionální literatura je důležitá

Archeolog Vladimír Peša z českolipského muzea uvádí na stránkách České speleologické společnosti následující.

„Starší regionální literatura patří k důležitým pramenům poznání staré kulturní krajiny, která byla v uplynulých tři sta letech mnohdy mnohem intenzivněji využívána, a tudíž i lépe poznána, než je tomu dnes. Zvláště to platí pro sudetské pohraničí, kde radikální změna obyvatelstva zpřetrhala staré vztahy mezi člověkem a krajinou.“

Vladimír Peša dodává, že pro široce pojatou oblast Českolipska byl v letech 1878 - 1938 ústředním vlastivědným časopisem Zpravodaj Severočeského výletního klubu v České Lípě, později přejmenovaný na Nordböhmisches Verein für Heimatforschung und Wanderpflege.

Jezerní jeskyni objevili také na na Ukrajině

Není neobvyklé, že jeskyně ukrývají i jezera. Jedním takovým unikátem je Jezerní jeskyně na Ukrajině. Před pěti lety byla délka do té doby známých chodeb přes sto dvanáct kilometrů.

Tím se zařadila na jedenáctou příčku nejdelších jeskynních systémů na světě. Celá pak leží na velmi malém prostoru v sádrovci bezmála dvacet metrů silném. Dolní patra jeskyně vyplňují mnohá jezera.

Je možné, že se na vrchu Špičák jeskyně s vodní plochou nalézá. Pokud ano, pak zbývá zodpovědět otázku, kde se v ní vzaly ty hromady zlata a pokladů vůbec. Na to jsme bohužel odpověď nenašli, stejně jako nelze potvrdit existenci oné jeskyně s jezerem.

Na žádné viditelné stopy po vstupu nenarazíte

I když Špičák prolezete křížem krážem, na viditelné stopy po vstupu do zmiňované jeskyně nenarazíte. Možná, že lidé, kteří po jeskyni pátrali, neměli štěstí, nebo je vchod skryt zrakům zvědavců.

Pokud se najde někdo, kdo onu pověstnou jeskyni objeví, pak si pravděpodobně přijde i na pěkný majetek.

Zpracoval Tomáš Mařas