GALERIE: Šatlava se změní v sídlo pravěkých obyvatel

Expozici bude sloužit bývalá městská šatlava ze 16. století. „Klenuté kamenné prostory navodí návštěvníkům stísněný pocit jeskynního člověka žijícího v jeskyni či pod převisem.

Přiblíží život lidí v době před osmi až deseti tisíci lety. V období starší i mladší doby kamenné,“ popsal odborný pracovník Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě Vladimír Peša.

Vzácné nálezy oceňuje i zahraničí

Důvodem ke vzniku ojedinělé expozice jsou podle ředitele českolipského muzea Zdeňka Vitáčka unikátní nálezy objevené na území kraje.

„Je mezi nimi například kultovní nádobka z doby kamenné a další předměty z doby bronzové,“ řekl a dodal, že na archeologický průzkum se v českolipském muzeu zaměřili po roce 1996 a dnes jsou na celorepublikové úrovni. Některé nálezy jsou dokonce evropského významu.

„Téma vychází z dlouhodobé archeologické činnosti našeho pracoviště zaměřené na všestranný výzkum a dokumentaci všech aktivit člověka spojených s jeskyněmi a skalními převisy,“ potvrdil archeolog Vladimír Peša.

I proto se expozice nesoustředí výlučně na nálezy z doby nejstaršího osídlení pískovcových oblastí Českolipska, Labských pískovců a Českého ráje.

„Bude mapovat osídlení jeskyní a skalních převisů od nejstarší doby přes středověk až po období novodobých válek do současnosti,“ zdůraznil Peša.
Jak dodal, nejrůznější vzkazy nejsou totiž jen dílem novodobých návštěvníků. Své stopy tu zanechali i dřívější obyvatelé jeskyní.

Jeskyně sloužily nejen lovcům

„Některé nápisy pocházejí třeba z období pozdního středověku. Tehdy nebyla vysoká gramotnost a sdělení vytesaná v jeskyních zužují okruh lidí, kteří je tam mohli zanechat,“ vysvětluje zajímavosti takzvané speleoarcheologie Peša.

Podle něj mohou mapovat činnost faktorů, tedy lidí, kteří hledali v jeskyních ložiska vzácných rud či zlata, ačkoliv bylo jasné, že v pískovci zlato nenajdou. Podle něj mohlo jít především o Vlachy.

Pod převisy hledali úkryt i běženci

V novodobé historii sloužily jeskyně ale především jako úkryty lidem pronásledovaným válkami nebo náboženskými konflikty.
Podle nejrůznějších symbolů jsou to úkryty zejména z období pobělohorského, kdy na našem území byli pronásledováni nekatolíci.

„Jsou to ovšem jiná místa, než o kterých se to traduje,“ zmínil historik turisticky exponovanou oblast Kalicha a Chléviště na Maloskalsku. „Šlo o mnohem lépe ukryté jeskyně v oblasti Drábských světniček,“ zmínil výsledky nálezů, které budou rovněž obsahem expozice českolipského muzea.

close zoom_in Ve zdejších jeskyních hledali podle něj lidé úkryt také například v období prusko – rakouských válek, ale i za 2. světové války. „To se týká především oblasti kolem Mnichova Hradiště,“ upřesnil. Archeologicko–jeskyňářský exkurz vás provede časem až do současnosti a podle odborníků z českolipského muzea se dotkne také neoddělitelné součásti skalního života – trampingu.

Tramping a cesta katova meče

Jedna z nejvýznamnějších historických památek České Lípy, bývalá šatlava, však návštěvníkům v příštím roce nenabídne jen popisovanou expozici.

„Druhá část bude zaměřena na středověké dějiny České Lípy jako významného hrnčířského centra, které zásobovalo oblast celých severních Čech až po Turnovsko a oblast Žitavy,“ doplnil Peša.

Prezentovány budou i nejnovější výzkumy v centru města, které významně přiblíží středověkou podobu tohoto starobylého města.

close zoom_in Třetí a zřejmě nejatraktivnější část expozice nového archeologického muzea bude i „vězeňský koutek“.

Ten nabídne návštěvníkům ukázky výbavy středověkého vězení s odkazem na hrdelní právo, které bylo královskému městu uděleno.

„Chceme zmapovat i cestu meče, který patřil českolipskému mistru katovi. Meč byl ve zdejších sbírkách, ale po 2. světové válce a následným přesunem obyvatel se ztratil,“ popsal ředitel s tím, že stopy vzácné památky vedou podle kolegů historiků do polské Wroclawi.

Otevření se plánuje příští rok v únoru

Otevření Archeologického muzea v bývalé českolipské šatlavě je plánováno na únor příštího roku. Vznikne díky evropským fondům za nemalého přispění kraje.

„Nevím o jiném místě u nás, kde by tak unikátní expozice byla, proto ji považuji za velmi důležitou,“ uzavřela krajská radní pro kulturu Lýdie Vajnerová.