Jak se nyní daří tvojí kapele UDG?
Já myslím že dobře. Připravujeme podzimní turné a posunuli jsme to zase dál. Například máme svůj vlastní zvuk, což byl vždycky náš sen. Moc se těším, v Ústí budeme hrát začátkem prosince v Národním domě.
Můžeme považovat kapelu UDG ještě za ústeckou?
Těžká otázka. Jsme Ústečáci v tom smyslu, že odsud pocházíme a máme to město rádi. Také zdejší koncerty jsou pro nás výjimečné, sejdou se na nich naši kamarádi a rodiče.
Takže už nikdo z vás tu nebydlí?
Nebydlí, rozprchli jsme se nějak přirozeně. Já a Adam (zpěv a saxofon) jsme šli do školy do Prahy, Petr (zpěv) do Plzně a nyní si našel práci v Teplicích. Pavel (baskytara) šel také do Prahy.
A co váš kytarista z Francie Guillaume Kondracki ?
Toho už nemáme. Odešel od od nás, byl z toho cestování a hraní každý víkend unavený. Také v tom hrála roli jazyková bariéra.
Kdo z vás umí francouzsky?
Já. Já jsem ho i přivedl z Francie k nám, když jsem byl v Paříži na stáži. Přestože od nás odešel, stále bydlí v Praze a našel si tady i přítelkyni, práci a jinou kapelu.
Kde na vás chodí nejvíce fanoušků?
Na Vysočině na nás chodí nejvíce lidí a na Moravě, konkrétně v Brně a Ostravě.
Kolik přišlo nejvíce lidí na váš samostatný koncert?
Bylo to asi 1 200 lidí v Praze v klubu Retro.
Prozradíš nějakou zajímavou příhodu z vašeho koncertu?
Naše nejslavnější nedohrání koncertu bylo na festivalu Votvírák. Bylo tam zvláštní molo, které zasahovalo do publika. A to nebylo na rockový koncert vůbec vhodné. Tuším, že bylo připravené pro Lucku Bílou. My jsme si udělali srandu a na to molo jsme vytahali fanoušky. V té chvíli nám produkce vypnula zvuk a my museli skončit, protože jsme porušili pravidla bezpečnosti. Ale pro lidi to byla obrovská show a dlouho nám tleskali. Měli nás za hrdiny.
Viděl jsi v poslední době nějaký koncert, který tě ohromil?
Na Rock for people se mi moc líbili Muse. To byl koncert z 21. století. Světla a produkce byla neskutečná. To jsou věci, na které nikdy nemůžeme dosáhnout. Bylo to něco z jiného světa. Když to porovnám například s koncertem Green day, tak to bylo jako vesnická zábavovka. A to ještě údajně Muse nepřivezli všechno, protože by to pořadatelé nezaplatili.
Kolik takový koncert může stát?
Můj odhad je osm milionů korun.
Myslíš, že se to vyplatí a chtěl bys pořádat takový koncert?
Mně stačí, když pořádám koncert v Ústí a mám strach, jak to dopadne. Na takové koncerty musí mít člověk cash flow.
Kolik jste si vydělali nejvíce peněz za jeden koncert jako kapela UDG?
My firemní akce moc nehrajeme, ještě nejsme v takovém stadiu jako Kryštof nebo Chinaski. V klubech většinou hrajeme za nějakou fixní částku plus 70 % ze vstupného. Ale je nás 6, musíme zaplatit zvukaře, dopravu a manažera. Nejvíce jsme si odvezli s procenty asi 60 tisíc korun z brněnského koncertu.
Uživíte se hudbou?
Nyní se tím všichni živíme, ale je to v podstatě průměrně placená práce.
Jste popovější než na začátku kariéry?
Někteří lidé to říkají, ale podle mě jsme tvrdší. Za styl si píšeme jednoduše: rock.
Největší „blázen“ v kapele je většinou zpěvák nebo kytarista. U UDG jsi to ty, bubeník. Kde se to v tobě bere?
Blbnu, protože mě to baví a chci, aby to bavilo i lidi. Nikdy nesedím celý koncert za bicími. Vždy se jdu podívat dopředu.
Na koncertech vystupuješ jen v pestrobarevných trenýrkách. Kdo ti je vybírá a už jsi je někomu věnoval?
Nyní hraju většinou v sukni, ale pro jistotu pod ní mám ještě trenky. Většinu z nich jsem dostal od fanoušků. Jedny jsem už také daroval a dvoje mi někdo ukradl.
Poslední desku UDG už nevydala firma Sony, ale vy sami. Proč?
Trh je obecně na tom bledě. Dostali jsme od firmy špatné podmínky. Firma ti nabídne jen třetinovou částku na zaplacení studia a následně malá procenta z prodeje CD. Není šance, aby se nám ta investice vrátila. Tak jsme si raději zaplatili vše sami, ale následně vše z prodeje je pak naše.
Kolik se tedy prodalo poslední vaší desky?
Prodali jsme dva tisíce desek. Našeho prvního alba se jinak prodalo 4 500, jenže to ještě lidé cédéčka docela kupovali.
Jak to půjde dál?
Vše bude zdarma ke stažení na internetu. Maximálně za malý poplatek. Jediný zdroj příjmu budou pro kapely koncerty a z nich se bude muset zaplatit i nahrávání. Snad jen Kabáti prodávají tolik kusů, že se jim to zaplatí.
Co fanynky? Otravují vás?
Otravují je silné slovo. Jsme rádi, že na nás lidé chodí a my se k nim musíme chovat s pokorou. Pořád to jsou lidé, kteří na nás chodí a vlastně svým způsobem i živí.
Chodil někdo z vás s nějakou fanynkou?
Určitě. Dost z nás se seznámilo se svou současnou nebo minulou přítelkyní na koncertě, kde ta dotyčná byla jako fanynka. Pak se stane přítelkyní a postupně už není fanynkou (smích). Kytarista Bohouš si vzal přítelkyni, kterou si našel na koncertě. Zpěvák Petr také nyní chodí s fanynkou.
A ty?
Já ne. Já jsem si našel přítelkyni ve škole a už ji mám osm let.
Co jsi vlastně studoval?
Studoval jsem pedagogickou fakultu obor francouzský jazyk a dějepis. Pak jsem chvíli učil ve škole.
Co momentálně vše děláš?
Nejvíce času mi zabírá kapela, ale k tomu jsem si přibral další aktivity. Jednou z nich je zastupování kapel a zkouším dělat koncerty. Také spolupracuji se serverem bandzone.cz
Jaké kapely zastupuješ?
Z těch známějších to jsou Kurtizány z 26. Avenue, 100 C°, Imodium, Kapitán Láska a The Switch.
Jaká je dnes doba na nabízení kapel?
Špatná. Ale také mám pocit, že promotéři klubů si moc stěžují. Jde o to, jak to ten klub dělá.
Jenže ty jsi se rozhodl nyní dělat promotéra v novém ústeckém klubu ÚL. Rozjet nový klub v Ústí to chce odvahu, že?
Momentálně mám pocit, že to chce obrovskou odvahu, protože oproti předpokladům se najednou v Ústí rozjíždí více klubů. Obávám se, že na to město nebude mít kapacitu, aby ty kluby všechny uživilo.
Proč se na tomto místě ústeckým klubům nedaří déle fungovat? Už se tam vystřídal klub Čtyřka, Public, Ulita a naposledy UL eguana.
Damoklův meč pro takové kluby jsou vysoké nájmy. Většina kapel si stěžuje, že v Ústí nechodí lidé na koncerty. Lidem také vadí to systematické střídání a zanikání klubů. Nikdo tady zatím nenaučil chodit Ústečany na koncerty. Já nevěřím, že v Ústí žijí mimozemšťané a když se chodí na koncerty v Liberci, České Lípě nebo v Jablonci, proč by to nešlo v Ústí?
Hned na úvod na vysvětlenou: v rozhovoru si tykáme, protože se známe několik let, vykání by bylo nepřirozené.
S Tomášem Staňkem, kterému nikdo neřekne jinak než Jugi, jsme se seznámili při pořádání koncertu před čtyřmi lety. Já byl na straně pořadatele, on byl vždy z kapely UDG nejvýraznější, takže jsem jednal právě s ním.
Mezitím se z něj stal i manažer českých kapel a stará se o jejich koncerty.
Do Ústí dorazil z Prahy v den, kdy poprvé otevřel nový ústecký klub Úl. On je v něm angažovaný tím, že shání do jeho programu kapely. Na otevření klubu přijela kapela Vltava. „Docela jsem nervózní, kolik lidí přijde,“ klepal se u rozhovoru.
Nakonec dorazilo asi sto platících fanoušků. Nevím, jestli mohl být úplně spokojený.
Určitě je ale spokojený se svojí kapelou UDG. Všichni neradi mluví o penězích, ale on otevřeně přiznal, že kapela nyní uživí všechny členy. Dokonce přiznal, kolik dostali nejvíce peněz za koncert.
Jugi je inteligentní (právě on píše zajímavé texty UDG) a svým vzhledem i extravagantní mladý muž. Často nosí různobarevné velké tzv. „muší“ brýle. Když jsem ho fotografoval pro karikaturistu, hned se upravoval, i když bubeník rockové kapely si většinou zakládá na image rozcuchaných vlasů.
Nebojíš se konkurence? Hned vedle otevřel legendární klub Doma?
Musíme zjistit, jakým směrem se bude ubírat klub Doma a pak se přizpůsobit.
Čím chcete být lepší?
Chceme sem přitáhnout kapely, na které se obecně chodí.
Můžeš jmenovat?
Máme v plánu udělat koncert Radima Hladíka. Na konci října by tu měli být Wohnouti a jednáme s Krucipüskem. Máme domluvené Fast Food orchestra a Skyline.
Kolik koncertů chcete měsíčně v klubu pořádat?
Asi jeden náročný a dražší koncert se vstupným nad sto korun. A to pak doplníme asi dvěma dalšími koncerty, což můžou být menší festivaly. Tedy více kapel najednou. A pak se musíme poprat nějak s diskotékami.