Objev nečekaného. To v Ústí našel jistý budoucí nositel Nobelovy ceny. Původně totiž Victor Franz Hess chtěl měřit přirozenou radioaktivitu Země. O vesmírné jevy se tedy moc nestaral.

„Vstříc převratnému objevu se vydal 7. srpna 1912,“ popisoval ústecký historik Martin Krsek. „To když odstartoval z chemičky balonem, pojmenovaným Böhmen, tedy Čechy, naplněným vodíkem.“

Odvážný čin na cestě vědy. Vodíkový balon je totiž velmi nebezpečný, vzhledem ke své až výbušné hořlavosti.

V roce 1912 Hess startoval už několikrát, třeba 17. dubna z Vídně a v následujících třech měsících letěl ještě šestkrát. Většinou se ovšem držel výšek okolo 500 metrů, maximálně vystoupal do 2,5 kilometru. Jenže výsledky měření zemské radioaktivity, jež prováděl, ukazovaly podivné nesrovnalosti v hodnotách.

Rozhodl se tedy uspořádat další, v pořadí již sedmý let. Ten měl mapovat intenzitu zemské radioaktivity daleko výš. Ve Vídni ovšem mohl letět jen s balonem plněným svítiplynem a ten se pro výškové lety nehodí, nehledě na nevhodné klima nad Vídní.

Rozhodl se tedy pro Ústí. Balon si vypůjčil od vzduchoplaveckého spolku z Teplic a vodík načerpal ve Spolchemii. Posádku Böhmen tvořili tři lidé a do koše se ještě musela vejít měřicí technika a kyslíkové přístroje pro dýchání v řídkém vzduchu. Startovali po ránu, kolem šesté hodiny. „V pěti kilometrech už profesoru Hessovi bylo jasné, že zdrojem záření je vesmír a nikoliv Země,“ pokračoval Krsek.

Do výšky 2,5 kilometru totiž intenzita radioaktivity byla stejná jako na zemském povrchu. Ovšem se stoupající výškou síla záření rostla, ve 3,6 kilometru už Hess naměřil hodnoty čtyř až pětinásobně vyšší. Balon nakonec pokořil výšku 5 kilometrů a přistál nedaleko Berlína.

Objevené záření pak profesor nazval kosmickým a od té doby už nikdy nelétal. „Hess byl za svůj klíčový objev právem vyznamenán roku 1936 Nobelovou cenou za fyziku,“ píše populární astronom Jiří Grygar ve své studii o kosmickém záření.

Objev kosmického záření měl později velký význam pro rozvoj studia elementárních částic.

Victor Franz Hess

24. června 1883 narozen v Rakousku
1910 až 1920 asistent akademie věd, Vídeň

1920 profesorem experimentální fyziky ve Štýrském Hradci, kde dříve studoval
1921 až 1923 na univerzitě ve Washingtonu vedoucím radiologického ústavu

1931 profesor v Innsbrucku
1936 Nobelova cena za fyziku

1938 uprchl se ženou před nacisty do USA
17. prosince 1964 zemřel na Mount Vernon