Věnování je sepsáno velmi nepodařenou češtinou. Je zde totiž doslova napsáno: „Neviním obetím vrazdení.“

Nad tím se pozastavil například Vladimír Dostál.

„Nevím, jestli jen nesehnali překladatele, nebo jestli chtěli Čechy urazit,“ řekl k tomu.

„Takhle je to ale spíš podle těch starých sudetských vtípků, kdy Němec říká: majne fatrlinek byl topry seska sokolovna. Nebo vyhrožuje: Aš ma okovana kecek projit se po Venclplac, ty nesmat se a spivat, kde domek muj,“ kroutil nad tím hlavou.

„Na český nápis si měli sehnat někoho, kdo česky umí. Tohle je opravdu nedůstojné,“ podotknul Dostál. Další kolemjdoucí Ústečan ovšem dodal, že pro ostudu je celé pietní místo.

„Podívejte se, jak je ta pamětní deska zašlá a podklad zrezivělý, to je hrůza. Nemluvě o stavu, v jakém se nachází celý most. O nic se nestarají!“ kritizoval to Josef Nachtigal.

Most patří do správy Ústeckého kraje. Jeho představitelé už před dvěma lety slíbili, že najdou v rozpočtu peníze na nový nátěr Benešova mostu, například Petr Benda, radní za ČSSD.

„Přesvědčím se, jestli je pietní místo v nepořádku. Pokud ano, jako krajský radní zjednám nápravu. Bohužel na nový nátěr nejsou peníze. Kraj musí dbát o priority, jako zdravotnictví, školství, nebo dopravu. A natřít ho jako reklamu na oranžovo, to by nebylo fér,“ dodal Benda. Jako Ústecký masakr se označuje hromadná vražda Němců 31. července 1945, Počet obětí je odhadnut na 80 až 100.

Věnce na mostě E. Beneše