Obec Tisá doposud nezrušila usnesení zastupitelstva ohledně třicetikorunového vstupného do Tiských stěn.

Podle ministerstva vnitra totiž jsou nezákonná, protože prý nelze vybírat peníze za vstup do CHKO. S tím Tisá nesouhlasila, usnesení nezrušila a argumentovala přitom tím, že skály má v pronájmu od Lesů České republiky a připomínala náklady na péči o celou oblast.

Ministerstvo poté Deníku sdělilo, že obec má 60 dní na změnu, jinak prý zahájí takzvané dozorové řízení a případně i požádá soud, aby rozhodnutí zastupitelů zrušil. Jenže lhůta začala běžet až na konci října.

Jak uvedl dosavadní místostarosta Tisé Jan Povejšil, vyrozumění od ministerstva jim bylo doručeno teprve 29. října.

„My jsme stejně neměli čas s tím cokoliv udělat, protože byly volby. Jak se noví zastupitelé rozhodnou, nemohu předjímat,“ řekl Povejšil. „K 31. říjnu jsme pouze ukončili činnost a poskytování služeb ve skalách tak jako každý rok na konci sezony.“

Tím, že ministerstvo vnitra označilo vybírání peněz do skal, dalo vzniknout zajímavému precedentu. Vstupné totiž obce vybírají i na jiných místech republiky, třeba v Teplicko Adršpašských skalách.

Ve stejné situaci se tak ocitly například i Teplice nad Metují. Ty totiž v Adršpašských skalách vybírají 60 korun vstupné, tedy jednou tolik co Tisá. „Máme skály pronajaté od Lesů České republiky, staráme se o ně a vstupné tu vybíráme přes sto let,“ sdělili nedávno Deníku v informačním centru skal.

Tyto precedenty ovšem ministerstvo zatím neřeší. Obce totiž musí zasílat ministerstvu vnitra pouze jejich obecně závazné vyhlášky. V případě usnesení zastupitelstva obce tomu tak není a ministerstvo tudíž o nich nemá přehled.

„Ministerstvo vnitra se posuzováním zákonnosti nějakého usnesení zastupitelstva obce zabývá až na základě jemu doručeného vnějšího podnětu,“ uvedl k tomu Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva.

Tisou se zabývalo na základě podnětu turisty Milana Hejkrlíka a po konzultaci s ministerstvem životního prostředí. Tisá vstupné do skal vybírá už od počátku padesátých let minulého století.

Co na to zákon?
Jediným poplatkem, jenž zákon připouští, je možnost orgánu ochrany přírody vybírat dle § 24 poplatek za vjezd a setrvání motorových vozidel na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo obce