Tramvajová doprava v Ústí nad Labem byla koncem třicátých let minulého století na možnosti tehdejší doby značně rozvětvená.

Lidé se dostali až do okrajových čtvrtí. Elektrické vozy, elektrické vlaky, elektriky, tramvaje – nazývejte si je jak chcete, cestujícího dopravily i do Chabařovic nebo až na Telnici.

Podobně jako dnes, těžiště hromadné dopravy bylo přes dnešní Mírové náměstí, směrem od Mariánské skály k divadlu. Velmi čilý provoz byl též ve směru Bílinská ulice do ulice Na malých hradbách (Malá Hradební) a dále směřovaly koleje na nábřeží.

K tomu připomeňme ještě jednu drobnůstku: Franz Josef Umlauft, městský archivář v předválečných a válečných letech, v jedné ze svých publikací upozorňoval, že pro dopravu v Ústí byla kupodivu důležitá i velmi úzká Klášterní ulice pro pěší.

Úzká a nenápadná a přesto byla velmi využívaná k příchodu ke klášternímu kostelu (sv. Vojtěcha) a ke kotvišti parníků.

Rok 1939

„Elektrická pouliční dráha“ začala dopravovat cestující po Ústí od 1. července 1899. O čtyřicet let později, v roce 1939, v oblasti velkého Ústí bylo v provozu osm linek.

Mírové náměstí se stalo místem, kde také na tramvajovou dopravu navazovala dálková autobusová doprava linkami: 14 železniční nádraží - Skřivánčí pole, 17 železniční nádraží - Jílové – Sněžník, 20 železniční nádraží –Chuderov – Libouchec – Arnultovice. Také státní autobusy jezdily ve směrech ústecké železniční nádraží - Velké Březno a Ústí - Drážďany.

#nahled|https://g.denik.cz/54/4c/cb_tramvaj_1936_most_denik_clanek_hp.jpg|https://g.denik.cz/54/4c/cb_tramvaj_1936_most.jpg|Foto ze slavnostního zprovoznění spojení vnitřního města se Střekovem v roce 1936 pomocí nového mostu. Tramvaje tehdy končily v Schichtově (Žukovově) ulici v místě nazývaném U cukrárny. #

Tramvajové spojení bylo zle poničeno při spojeneckém bombardování v dubnu 1945. Bombardováním došlo ke zničení tramvajových tratí v oblasti jižního centra a především na vaňovské trati podél řeky Labe.

Osudnou pro tuto tramvajovou trať byly blízké železniční koleje trati vedoucí z Ústí na Lovosice a Prahu. Po válce se ústecké tramvaje podílely též na odvozu sutin z rozbombardovaného středu města. Omezený provoz tramvají začal na přelomu května a června 1945.

Postupně byla v Ústí tramvajová síť znovu obnovena a zprovozněna.

Proto již začátkem února 1946 bylo zcela všední záležitostí to, co bylo zaznamenáno v jednom z tehdejších policejních výslechů:
„Zmíněného dne jsem stál na konečné stanici pouliční elektrické dráhy čís. 5 na Bukově a čekal jsem na příjezd elektrického vlaku čís. 1 z Ústí n.L. směrem na Telnici. Chtěl jsem odjeti do Telnice, tam si zalyžovati a pak přijeti zpět domů do Ústí n. L. …“
Ale to už je úplně jiná kapitola tramvajové historie v Ústí nad Labem …