Často jí nechybí ani vysoký klobouk ve tvaru kužele. První zaznamenaná zmínka o bílé paní na našem území je z roku 1577. V Čechách patří mezi nejznámější rožmberská bílá paní, která je ztotožňována s duchem Perchty z Rožmberka.

I Česká Lípa má své bílé zjevení, které se prý objevuje se svazkem klíčů na vodním hradě Lipý.

Hodně drsná smrt

Ztotožnit českolipský přízrak s konkrétní historickou postavou není jednoduché, přesto má kastelán hradu Petr Nárovec jednu.
„Podle mého soudu by to mohla být Anežka ze Šternberka,“ nabídl kastelán svoji verzi, která nutně nemusí být základem legendy, byť jsou v ní obsaženy historické události i reálie.

Anežku ze Šternberka si namlouval Zikmund Děčínský z Vartenberka. Ona jeho city neopětovala, a tak ji přiměl k sňatku násilím. Nešlo mu ani tak o lásku ženy, jako o držení hradu a panství. Nebohá Anežka, než aby s ním strávila svatební noc, raději skočila z věže a skoncovala se životem.

Po její smrti Zikmunda potkala osudová příhoda. V době povodní Zikmund z hradu vyhnal veškeré služebnictvo a s poklady, které vlastnil, se před velkou vodou ukryl do věže. Z ní se ale včas nedostal a krysy, chlupatí a stálí obyvatelé hradu, ho zaživa snědly.

Zahodila zlaté smetí

„Bílá paní na hradě Lipý trápila měšťany a pány, kteří nedbali o slávu a rozkvět města,“ připomíná Nárovec s tím, že je s oblibou házela například do hradního příkopu.

Podle kastelána se bílá paní zjevuje ve společnosti bílého psíčka a nikoliv svazku klíčů, jak se uvádí.

„Podle původní pověsti, která se dochovala, se zjevila dceři místního zvonaře v době, kdy vážně stonala,“ vypráví kastelán hradu Lipý Petr Nárovec a pokračuje: „Bílá paní ji vyléčila a jako dar jí dala hromádku suchého listí. Zvonařova dcera listí zahodila jako zbytečné smetí a běžela uzdravená za tatínkem, který právě odléval zvony. Když si chtěla smést z šatů listí, které na nich ulpělo, zjistila, že se změnilo ve zlato.“

O sídlo nebyl zájem

Pro úplnost dodejme, že vodní hrad Lipý byl založen roku 1277 Chvalem z rodu Ronovců.

Ve třicátých letech 13. století začíná v okolí hradu vznikat poddanské město Lipá, které je stejně jako samotný hrad v držení pánů z Lipé. Právě Jindřichovi z Lipé bývá připisováno i velkorysé založení jednoho z největších poddanských měst.

Jak kráčela historie, dostal hrad do svého držení Albrecht z Valdštejna, který ho koupil roku 1622 od české komory. Ten měl pro svůj pobyt mnohem honosnější rezidence, a tak jeho nepřítomnost odsoudila Českou Lípu na okraj jeho zájmu.

Nezůstala tak ani centrem panství, které bylo přesunuto na Nový Zámek, dnešní Zahrádky. To se odrazilo i na dalším vývoji sídla, kde byly prováděny pouze nutné udržovací zásahy a stav se nezměnil ani po zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu roku 1634.

Část odstřelili…

Roku 1938 přešel Lipý do správy města a sloužil jako skladiště, ubytovna francouzských zajatců, protiletecký kryt a tábor deportovaných ruských dělníků.

Po osvobození roku 1945 byla však obnova hradu Lipý odkládána a kvůli nezájmu místních orgánů došlo 6. února roku 1957 k nejhoršímu, totiž k odstřelu části objektu.

Naštěstí trosky hradu nebyly zcela zlikvidovány, a tak v devadesátých letech minulého století mohl být zahájen archeologický průzkum v místech hradu a jeho zbytky byly citlivě zakonzervovány.

ZPRACOVAL Mařas Tomáš