„Před chvílí nám uletěl anděl, Mikuláš se ještě upravuje. Stejně ale potkáváme většinou jen samé zlobivé děti,“ vysvětlovali čtrnáctiletí čerti u Městských sadů.

„Letos jdu počtvrté, máme asi deset pochůzek, tedy přibližně stejně jako loni, kdy jsem si takhle vydělala přibližně tisíc korun,“ vyprávěla Valerie Vysoká.

A že děti straší děti? Prý žádná překážka. „Děti se nás bojí, některé vyvádějí, schovávají se s brekem za maminky,“ smál se čert Jakub Kozix.

Ačkoli si čerti nedávají žádné inzeráty, o zlobivé děti prý nouze není. „Chodíme většinou po známých. Na ulici si nás pak často někdo odchytí, abychom se zastavili také u nich. Stačí jen pořádně zařinčet řetězem,“ doplnil poslední z trojice čertů – Dana Marková.

Brány pekelné se včera otevřely i na ústeckém Mírovém náměstí. Dostaveníčko si tam dali čerti z Úštěka a sebou si přivezli i rekvizity ze svého muzea. Řinčení řetězů tam vystřídal pekelný stroj. Co ztrácel na hluku, doháněl mohutným kouřem.

Velký zájem tam čerti vyvolali především mezi dětmi. Ustrašené a uplakané oči bylo vidět jen výjimečně. „Jéé, mami, ten čert má ale krásný ocas. Můžu ho za něj zatahat?“ žertoval jeden z malých chlapců.

Podobně to ostatně vypadalo i u nedalekého Obchodního centra Forum. „Na Mikulášskou chodíme radši do města, než abychom zvali čerty k nám. Dcera je tu mezi spoustou dalších dětí a tolik se nebojí,“ vyprávěla na náměstí Ústečanka Kristýna Kuchtová.

To Karel Peterka pro změnu radši vítá čerty doma. „Jen ať dětí vědí, že aby si je čert odnesl, nemusí chodit nikam daleko. Když se na chodbě domu ozve jen šustnutí, skáčou naše děti okamžitě pod postel,“ smál se rodič dvou malých dětí.

„Většinou si ale vzpomenou na básničku a slíbí, že už zlobit nebudou,“ dodal Ústečan.