O Březnici hovoří zakládací listina kolegiátní kapituly v Litoměřicích z roku 1057. „Český kníže Spytihněv vyznal, že kapitule věnoval mimo jiné poddaného Krisana s polnostmi zvanými Bresnik, Březnice,“ píše o tom Jiří Úlovec v knize Hrady, zámky a tvrze na Ústecku.

Dnes z původní Březnice nezbylo takřka nic. Ani jméno. Jenom zámek. Ten nechali postavit v 16. století pánové z Bünau, nebo také z Bynu, na místě panského statku s tvrzí.

Zámek má dvě části. Takzvaný starý zámek přiléhá ke kostelu sv. Floriána, který postavil v letech 1597 až 1603 Hans Bog z Pirny v gotickorenesančním slohu. V průčelí starého křídla spojeného s kostelem chodbou jsou pak umístěny sluneční hodiny s datem 1603. Je na nich latinský nápis Soli deo Gloria, tedy česky Jenom Bohu budiž sláva.

Kostel varhany dostal o roky později. „Jejich unikátní skříň, nesoucí na polychromii letopočet 1606, se dochovala v městském muzeu,“ popisuje Tomáš Horách v Dějinách města Ústí. „Koncem 19. století bylo rozhodnuto postavit zde nový nástroj.“

Na něj pak lidé pořádali sbírky, a dokonce vznikla i akciová společnost. Varhany s mechanickou zásuvkovou vzdušnicí a 8 rejstříky v pseudogotické skříni postavil varhanář Ferdinand Langenauer z Podbořan za přibližně 1 000 zlatých v roce 1896.

Další přestavby se zámek dočkal roku 1730. Tu v barokním slohu provedl Ludvík Richard Cavriani. V 19. století pak budovu rozšířilo nové křídlo s balkonem.

Dobré časy zámku záhy skončily s rokem 1948. Statek zanikl a bývalé panské sídlo získalo nové majitele. Nejdéle zámek patřil ČSD, tedy drahám. Ty jeho údržbě příliš nedaly. Zámek je dnes hodně poničený. Naštěstí jej dnes vlastní Národní památkový úřad, a ten díky dotaci zámek opravuje.

Ústeckému deníku to potvrdila Eva Balaštíková, jež je ředitelkou územního pracoviště Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. „Za letošní rok bylo na stavebních pracích proinvestováno už 28 milionů korun,“ vysvětlovala. „Stavba bude pokračovat i v následujících dvou letech. Její dokončení předpokládáme na podzim roku 2011.“