Jak vysvětlil ředitel zoo Václav Poživil, peníze na provoz mají, ale ne už na investice do nového sloního pavilonu.

„Ty musejí být stanoveny v nějakém časovém horizontu. Jednání o tom stále pokračují. Variant řešení je několik. Jasno bychom měli mít nejpozději do 1. dubna.“

Investice do rozšíření pavilonu slonů představuje zhruba 300 tisíc korun na projekt a přibližně 30 až 35 milionů samotná stavba. Od města přitom na svůj provoz zoo dostala na letošek rozpočtových 27 milionů korun.

Pokud by se zoologické zahradě nepodařilo na další chov slonů sehnat peníze, je podle Poživila jednou z variant i ukončení chovu slonů. To prý ale neznamená, že by Ústí o slony přišlo úplně. „Sloni u nás totiž nejsou deponovaní, ale jsou naši, takže je nemusíme nikam vracet.“

To jinými slovy v podstatě znamená, že slonice Delhi a Kala v Ústí dožijí, ale chov jiných slonů už nebude pokračovat. Ústecká zoo přesně takto ukončí například i chov nosorožců.

U slonů by to bylo o to smutnější, že Delhi prošla koncem roku inseminací. Výsledek inseminace slonice Delhi bude znám koncem měsíce.

Další potíž je, že když ústecká zoo nevybuduje prostory pro nového samce, koordinátor pro chov sem žádného nepřidělí. Navíc prý je teď trendem takzvaný bezkontaktní chov, kdy se ošetřovatel ke slonům takřka vůbec blížeji nedostane.

Jestliže tedy po smrti Kaly a Delhi získá zoo nové slony, nebude je už moci vodit na procházky po zoo, ani předvádět před návštěvníky žádnou drezuru nebo koupání.

V současné době chová ústecká zahrada přes dvě stě druhů zvířat s tisíci jedinci. Krmení jednoho slona vyjde denně okolo 350 korun.

S nedostatkem financí souvisí i další problém zoo. Nedostává se jí na údržbu pavilonů a každý rok přibývají další „resty“ na opravách, které zahrada potřebuje vyrovnat.