Hromadný protest se nevyhnul ani Ústeckému kraji. O osm odborníků přijde například Městská nemocnice v Litoměřicích, která se 1.března rozloučí s pěti chirurgy, jedním urologem, jedním neurologem a jedním lékařem z oddělení ARO.

Na to, proč vlastně odcházejí, kam směřují a co si od svého odchodu slibují, jsme se ptali tří lékařů z oddělení chirurgie: Jiřího Kodla (K), Kláry Tomanové (T) a Miroslava Šuráně(Š).

Jaký byl impuls k tomu, že jste se rozhodli nemocnici skutečně opustit?
K: Je to především snaha něco změnit, donutit vládu, aby začala řešit situaci ve zdravotnictví. Lékaři poslouchají dvacet let stejnou písničku: Nejsou peníze, nejsou peníze… Pak sledujete, jak jinde protékají miliardy. Reforma zdravotnictví se připravuje dlouhá léta a stále není hotová. Pro politiky je to moc nepopulární krok a nikdo to nedokáže dotáhnout do konce.

A myslíte si, že tato výzva pohne ledy?
K: Nevíme, zatím cítíme, že vládě je to úplně jedno. Politici si pořád myslí, že jsou to jen plané řeči. Rok od roku slibují a situace je horší a horší. Teď se ale stalo to, že pohár skutečně přetekl. Přibývá práce a lékařům se nedostává patřičného ohodnocení. Ti lidé toho už mají dost. Když zdravotnictví opustí čtyři tisíce lékařů, bude to už opravdu velký problém.

A co etická stránka věci? Když se nyní seberou a odejdou čtyři tisíce lékařů, kdo bude lidi léčit?
T: Na tuto otázku narážíme velmi často. Lidé smýšlejí o doktorech jako o póvlu, označují náš odchod za organizovaný zločin a všemi možnými výrazy. To nás skutečně mrzí, protože tak to není. Tato akce se připravuje velmi dlouho a byl čas se na ni připravit. Nikdo ale neudělal vůbec nic. Neetická by byla stávka.

Další část rozhovoru naleznete v Deníku v pátek 28.1.