„V roce 2009 uložil odbor životního prostředí magistrátu města Ústí nad Labem celkem 12 pokut na úseku ochrany ovzduší, v roce 2010 pak odbor životního prostředí řešil celkem 10 takových přestupků a uložil 6 pokut,“ uvedla Ivana Solničková, mluvčí ústeckého magistrátu.

Pokud úředník magistrátu při kontrole zjistí, že provozovatel takzvaného lokálního topeniště, tedy oněch „kamen“, pod domácím kotlem nedodržel povinnosti, které mu ukládá zákon o ochraně ovzduší, nejprve jeho majiteli, či provozovateli uloží provést nápravná opatření.

Pokud je v určeném termínu nesplní, pak v rámci zahájeného správního řízení odbor životního prostředí „napaří“ takovému provinilci pokutu ve výši od 1 tisíce do 10 tisíc korun.

„Což jsou případy nedodržování přípustné tmavosti kouře, případně obtěžování zápachem z vytápění a podobně,“ uvedl k tomu Jan Zadražil, vedoucí odboru životního prostředí. „Úředník kontroluje, zda občané nepálí domovní odpad či kontaminované materiály a zda provozují spalovací zařízení tak, jak doporučuje výrobce.“

Pálením odpadů totiž vzniká množství jedovatých látek, ohrožujících zdraví. „Například prudce jedovaté dioxiny, vznikající spalováním materiálů, které potřebují k likvidaci teploty nad 1200 °C,“ uvedla Zora Kasiková z ekologického sdružení Arnika.

Město také může vydáním vyhlášky zakázat užívání nejméně kvalitních paliv. Třeba lignit, proplástky, kaly a podobně. Stejně může stanovit pravidla pro spalování rostlinných materiálů.

V Ústí nad Labem trpí zhoršeným ovzduším asi 25 procent zastavěného území, nejvíc Labské údolí. „Zlepšit by to mohla plynofikace i dostavba dálnice D8 a omezení dopravy,“ dodala Solničková.

Na plynofikaci ve Vaňově, Brné, Sebuzíně, Církvicích by však podle Solničkové bylo nutné, aby Ústí získalo dotaci.

ČÍSLO DNE: 10 000
Až desetitisícovou pokutu může od magistrátu nebo radnice dostat občan, který bude pálit pod svým kotlem spolu s běžným topivem odpady.