Městská rada totiž ve čtvrtek pověřila primátora Víta Mandíka, aby podal žádosti o dotace na ministerstva kultury a školství. Potvrdil to ústecký radní a vicehejtman Arno Fišera.

„My jsme včera předložili radě seznam nutných investic do městského stadionu a divadla,“ uvedl Fišera. „Můžeme samozřejmě dostat málo, můžeme dostat moc, nemusíme dostat nic. Teď už je to opravdu jen v rukou ministerských úředníků,“ upozornil Fišera.

Co se fotbalového stadionu týká, město v žádosti o dotaci počítá s rozpočtovými náklady do výše 117 milionů korun. Žádost má být podána ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Nutná finanční spoluúčast města by neměla přesáhnout 30 procent.

Stanislav Pelc, sportovní manažer ústeckého fotbalu, byl informací potěšen, ale nechce se radovat předčasně. „Je to ale určitě dobře. Město ten stadion potřebuje, kdyby nezačala rekonstrukce, mohou z toho být i velké problémy, může to skončit pádem do třetí ligy a to si Ústí určitě nezaslouží. Ale nechci to zakřiknout, budeme držet palce,“ dodal Pelc.

Bez stadionu, vyhovujícího normám fotbalového svazu, ústecký klub tu nebude moci hrát ani druhou ligu. S novým návrhem na rekonstrukci stadionu přišel primátor Mandík 19. ledna. Navrhl stavět, vzhledem k omezeným financím, „salámovou“ metodou, tedy po etapách. Stejně jako to navrhoval náměstek Jan Řeřicha už loni v dubnu.

VIZUALIZAZACE STADIONU:

STAV STADIONU DNES:

Budova Severočeského divadla opery a baletu (SDOB) je na tom také bídně. Proto se druhá žádost o dotaci, tentokráte na ministerstvo kultury, týká právě její rekonstrukce. Zde by rozpočtové náklady měly dosáhnout zhruba 160 milionů a finanční spoluúčast města by měla činit maximálně 10 procent.

Na to, že budova SDOB rekonstrukci potřebuje akutně, redakce Ústeckého deníku upozorňovala už v březnu roku 2009. Ústecké divadlo tehdy ke stému výročí založení čekala pěkná ostuda. Na stěnách byla plíseň a mapy odchlíplých kusů malby, kvůli zatékající střeše. Dvacet let stará jevištní technika nefungovala a město opravy ani neplánovalo vzhledem k hluboké finanční krizi.

Ředitel divadla Tomáš Šimerda je plánem potěšen, protože poslední rekonstrukci tu provedli před více než dvaceti lety, ještě za minulého režimu. Klade ale důraz na to, jaký případná rekonstrukce bude mít na divadlo a jeho soubory dopad.

„V nouzi sice můžeme vystupovat v Kulturním domě, ale při dnešním rozvoji stavebních technologií a tempu rekonstrukcí bychom mnohem raději zkrátili divadelní sezónu. Přes letní období, za pět měsíců, je možné udělat spoustu práce. Příklady máme po celé Evropě, nebo třeba z brněnského divadla,“ řekl Šimerda.

Zároveň dodal, že je potřeba, aby k projektování byl přizván také někdo z divadla. „Interiérové úpravy jsou to poslední. Například ale technologie, které zestárly, střecha jíž zatéká, toalety a další.“