Obce na Ústecku se snaží vypořádat s úbytkem veřejně prospěšných pracovníků (VPP).

Místo čtyř set, jich je letos v okrese osmdesát. „Další lidi si musíme doplácet ze svého, což nám v rozpočtech chybí,“ shodují se dotázaní starostové.

„Měli jsme tu pět veřejně prospěšných pracovníků, teď máme dva. Museli jsme tak sáhnout do rozpočtu a zaměstnat další tři lidi,“ vysvětlil nutná opatření starosta Řehlovic Josef Macháček.

„Pokud bychom je zaměstnávali celý rok, stálo by nás to přibližně půl milionu,“ pokračoval Macháček, podle kterého veřejná služba, která měla VPP nahradit, nic neřeší. „Tu jsme měli už loni, ale lidi o to nemají zájem. Když mají přinést potvrzení od lékaře, už je tu většinou nikdo nevidí,“ dodal starosta.

Podobně jsou na tom i v Malém Březně. „Nezaměstnaných tu máme dost, ale pracovat nepřišel ani jeden,“ řekla pracovnice tamního obecního úřadu Dana Frantová.

„Měli jsme tu dva veřejně prospěšné pracovníky, teď máme jednoho. Další paní tak zaměstnáváme, takže ve smyslu lidí jsme na tom stejně, podle rozpočtu ale ne,“ dodala.

V Chabařovicích v minulosti úklid a údržbu zajišťovalo dvanáct lidí, čtyři ale zaměstnávala radnice. „Měli jsme tu osm VPP, teď máme dva.

Dalších šest lidí jsme museli najmout sami,“ uvedl tajemník chabařovického městského úřadu Vítězslav Vlček. Podle toho budou stejně muset úřady práce nezaměstnaným vyplácet podpory, takže ve finále neušetří nikdo.

Starosta Dolních Zálezel Miroslav Suchý říká, že chybou je, že ministerstvo práce a sociálních věcí nastavilo letos pravidla tak, že není možné zaběhlé a vyškolené pracovníky mající chuť pracovat pro obec již zaměstnávat. „Tito lidé jsou nyní nahlášeni na pracovních úřadech a místo nich mají nastoupit jiní, kteří jsou třeba již několik roků nezaměstnaní a tento stav jim vyhovuje a pracovat již nechtějí,“ komentoval současnou situaci starosta.

I on souhlasí s tím, že pracovník veřejné služby nic nevyřeší.

„Tento člověk musí za prvé z města do obce chtít přijet. Za druhé musí být proškolen z bezpečnosti práce, seznámen s používanou technikou, vybaven ochrannými pomůckami a na konec odpracuje měsíčně nejvíce 30 hodin,“ vysvětlil starosta. Jenže třicet hodin tvoří necelý jeden pracovní týden. „A co ostatní tři týdny? Přijde jiný pracovník? Ten musí být také proškolen, vybaven ochrannými pomůckami,…“ dodal.

Problém je také v tom, že obce nakoupily na údržbu zeleně techniku, mnohdy i za statisíce a teď ji nemá kdo obsluhovat. Všichni tak zatím vyčkávají, jaké změny ještě přijdou. Nové zaměstnance většinou úřady zaměstnaly jen na první polovinu letošního roku.