V Ústí nad Labem nastala absurdní situace kolem znečištění ovzduší polétavým prachem. Od počátku roku museli Ústečané častěji dýchat vzduch, který obsahoval škodlivé látky za hranicí limitu, než vzduch, který limity splňoval!

Znečištění ovzduší v Ústí už počátkem března vyčerpalo počet dní, po které smí být v roce legálně překročen limit pro polétavý prach (PM10).

„Oficiálně je povoleno překročit denní limit po 35 dnů během roku. Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Ústí-město stačila překročit limit 36krát už 3. března,“ uvedl lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Ústí se tak letos zařadilo mezi první města, jejichž občané jsou nuceni dýchat ovzduší škodlivinami znečištěné více než připouští platná směrnice. Hůře jsou na tom už jen v Ostravě se 47 dny překročení limitu.

Ústečané velmi často na smog žehrají. Třeba Roman Smiřický. „Nechal jsem stát týden auto před domem. Když jsem přijel z dovolené, nestačil jsem se divit, jaký nános prachu mám na kapotě a na oknech. Když si představím, že to dýcháme, je mi z toho na nic,“ popisoval.

Podle ústeckého magistrátu je nejhorším znečišťovatelem v Ústí doprava. „Původcem převážné většiny emisí je tranzitní doprava, vedená přes město kvůli tomu, že není dosud dostavěná dálnice D8 přes České středohoří,“ vysvětlila Ivana Solničková z ústeckého magistrátu.

V Ústí podle Solničkové trpí zhoršeným ovzduším asi 25 procent zastavěného území, nejvíc Labské údolí. „Zlepšit by to mohla plynofikace i dostavba dálnice D8, a hlavně omezení dopravy.“

Ekologičtí aktivisté, například Marian Páleník ze společnosti Přátelé přírody, připomínají, že nelze všechno jen přičíst na vrub dopravy. „Způsobuje to také návrat lidí k topení uhlím. Hodně jich totiž pálí v nekvalitních kotlích zbytky ze zahrady, anebo domovní odpad. Město by mělo najít nějaké dlouhodobé řešení,“ řekl.

Počet překročení denních limitů pro polétavý prach PM10:

Stanice Ústí n.L. - město
2010 63
2009 47

Ústí n.L. - Všebořická
2010 47
2009 44

Zdroj: Česká hydrometeorologický ústav

Za polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 mikronů (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdeční a cévní systém a z tohoto důvodu se zvyšují počty hospitalizací v nemocnici i úmrtnost.

V Ústí jsou dlouhodobě překračovány nejen limity pro znečištění prachem, ale i rakovinotvorným benzo-a-pyrenem a oxidem dusičitým. „Oxid dusičitý se spolupodílí na zvýšení úmrtnosti,“ pokračoval lékař Šuta. „Pro děti znamená zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí a také sníženou obranyschopnost vůči infekcím.“

Roční limitní hodnota pro benzo-a-pyren činí 1 ng/m3, ale v letech 2009 a 2010 byly v Ústí naměřeny hodnoty o 60 až 70 % vyšší. „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování,“ řekl Šuta.