Vstupné do Tiských stěn obec zrušila. Přesto ale turisté za prohlídku skalního města budou muset zaplatit.

Zastupitelé obce se totiž rozhodli, že dají ministerstvu vnitra to, co chce. Jenže zároveň nechtěli pustit z rukou jedinou možnost, jak získat peníze na údržbu této přírodní památky. Jak to provedli?

Rozhodli, že zruší usnesení svých předchůdců z minulých let, jež výši vstupného stanovuje. Přesně tak, jak to po nich chtělo ministerstvo vnitra.

„Zároveň ale zastupitelstvo obce schvaluje provozování komerčního turistického okruhu prohlídkové trasy a naučné stezky Tiské stěny,“ vysvětlil Jiří Jandásek, starosta obce.

„Příspěvek na provoz této trasy bude zajišťován formou vstupného na prohlídkové trasy a naučnou stezku ve výši 30 korun pro dospělé a 15 korun pro děti, studující a seniory,“ dodal starosta Tisé.

Pro jistotu je ještě v usnesení zastupitelstva zkonstatováno, že tímto usnesením není dotčeno právo, vyplývající z paragrafu 63, odstavce 2, zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Jestli toto usnesení ministerstvo vnitra opět napadne, je otázka, ale tentokrát by mělo být všechno právně v pořádku, i když na hraně,“ dodal Jandásek.

Právnička Iva Dvořáková si ovšem myslí, že je to opět za hranou. „Obec není dle mého názoru oprávněna vybírat jakkoliv označenou platbu za vstup do Tiských skal a novým usnesením o poplatku za „provoz skal“ pouze obchází zákon o ochraně přírody a krajiny,“ vysvětluje teplická advokátka Iva Dvořáková.

Jak uvedl Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva vnitra, oficiální znění přijatých usnesení dosud neobdrželi. „Proto se k těmto usnesením nemůžeme vyjádřit. Poté, co bude zápis ze zasedání zastupitelstva doručen, provede ministerstvo vnitra právní posouzení a rozhodne o dalším postupu.“

Názor právníka:

Obec není dle mého názoru oprávněna vybírat jakkoliv označenou platbu za vstup do Tiských skal a novým usnesením o poplatku za „provoz skal“ pouze obchází zákon o ochraně přírody a krajiny.

Podle ustanovení § 10 zákona o obcích může obec ukládat povinnosti (obecně závaznou vyhláškou) pouze v tam uvedených taxativně vymezených oblastech anebo stanoví-li tak zvláštní zákon.

Obec není oprávněna ukládat povinnost hradit poplatek za správu veřejně přístupné cesty či jiných staveb na pozemku jiného vlastníka. Je zřejmé, že není respektován čl. 11 Listiny základních práv a svobod, dle kterého lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona.

Lze sice souhlasit s tím, že pokud hrozí poškozování území v chráněné krajinné oblasti (a to pokud se jedná o první stupeň CHKO), zejména nadměrnou návštěvností, může orgán ochrany přírody na základě § 64 zákona o ochraně přírody a krajiny po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich částí.

Zákaz či omezení vstupu musí být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu. Uvedené však nelze vykládat tak, že lze vstup omezit vybíráním vstupného (zejména pak s ohledem na čl. 11 Listiny).

Iva Dvořáková, advokátka

Z toho tedy vyplývá, že prozatím se obě strany vyhnuly tahanicím po soudech, což byla jedna z těch nepříjemností, k níž mohlo dojít. Problém se vstupným k přírodní památce se ovšem týká i dalších míst, nejen Tisé.

Připravuje tedy někdo novelu zákona? Ministerstvo vnitra podle mluvčího Řepky ne.

Vnitro se totiž případem Tisé zaobíralo z toho důvodu, že o vstupném rozhodlo zastupitelstvo obce, jemuž je de facto nejvyšším dozorovým orgánem. Novelu zákona o ochraně životního prostředí, nebo prováděcí vyhlášku k němu prý má provést ministerstvo životního prostředí.

To ale také žádnou novelu, nebo jinou legislativní změnu zákona nechystá. Jak to vysvětluje? „MŽP se nebrání tomu, aby se vybíralo za poskytnuté služby jako budování chodníků, zábradlí, údržba pozemků.“ vysvětlila Michaela Jendeková, mluvčí ministerstva.

„Konstatovali jsme ale, že je v rozporu s § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny vybírat peníze pouze za právo vstupu,“ dodala mluvčí Jendeková.