Logika a otevřenost – to stačilo, aby se zklidnil i Kopčem. Právě proto starého Janečka před lety zvolili náčelníkem, že uměl se smečkou komunikovat. I starý Janeček nadělal pár bot, ale kdo je neudělá? Ale otevřenosti se nezpronevěřil nikdy.

Totéž platí i o úřednících. Od podatelny až k náměstkům primátora. Dostali důvěru smečky, na lov za ně chodí jiní a právě ti druzí tahají domů do daňové jeskyně bohaté úlovky, z nichž tihle podivní členové smečky žijí. Ale jejich povinností je komunikovat. Na to nezapomínejme, když na nás padne pocit, že ti „nahoře“ jsou něco extra.

Prdlačky!! Půjdou odsud z tohoto světa stejně nahatí a zsinalí, jako každý druhý. Ale jestli jsme, přátelé, skutečně sehraná smečka, pak musíme tyhle nešťastníky, kteří hospodaří s naší důvěrou, velice urputně bránit, aby si na smrtelném prkýnku nemuseli sami sobě plivnout do obličeje hanbou.

Třeba kvůli tomu, že jsme jim včas nedali najevo, že musí smečce sloužit, a ne ji obelhávat. Že dokonce i Kopčem má právo na vysvětlení, zatímco rada starších právo na omyl. Ale bez otevřenosti a upřímné komunikace, pojdeme hladem všichni.

Protože popřejeme-li těm slouhům luxus namyšlenosti a pocitu, že nejsou „my“, že nepatří mezi nás, ale že jsou nějací „oni“, ta slina hanby za jejich polopravdy i otevřené křivárny padne částečně i na nás. Vždyť i slouhové jsou jenom lidi. Jenom už tu člověčinu zapomněli čichat…

Jaroslav Achab Haidler