Kruhová křižovatka v Sebuzíně není hotova a už vyvolala vášně. „Dobrý den, napište o silnici Ústí – Sebuzín – Litoměřice,“ napsal do redakce Ústeckého deníku jeden ze čtenářů a nebyl sám.

„Katastrofa tam jezdit a ten megalomanský kruháč, podle mě je to jen tunel, zbytečná stavba, v tom měřítku, co tam staví.“

Nový „kruháč“ má vyřešit komplikace, jež nastaly sesuvem svahu u místní kapličky. Sesuv znemožnil projíždění do Litoměřic zkratkou „přes kopečky“. K tomu se přidaly potíže s podzemními dutinami a tak se příprava rekonstrukce protáhla o tři roky.

Dopravní trable

Po celou dobu řidiči nerespektovali zákaz vjezdu na zavřenou silnici, což se podepsalo na komunikacích a majetku v obci. Také starostové obcí na objízdné trase si stěžovali, že jim kvůli uzavírce neúměrně vzrostlo dopravní zatížení.

To vše utichlo loni v létě se stavbou kruhového objezdu, který bude stát zhruba 50,5 milionu korun, přičemž už bylo proinvestováno 29,5 milionu. Hotovo by mělo být letos v srpnu. „Už aby to bylo, objížďka mě stojí docela dost peněz na naftě,“ zoufal si řidič Vojtěch Mysliveček.

Střekovská radnice, pod níž správně Sebuzín spadá, doposud na žádné vážnější komplikace na stavbě neupozornila. „Prozatím tedy nemám informace, že by na stavbě nastala nějaká podstatná zdržení, nebo problémy,“ uvedl tajemník střekovského úřadu Ladislav Boháč.

Investorem křižovatky je Ústecký kraj. Podle Magdaleny Hanáčkové, mluvčí kraje, tvar a rozměry okružní křižovatky jsou obecně dány počtem ramen a jejich vzájemným geometrickým uspořádáním, úhly mezi nimi.

O tvaru křižovatky

„V konkrétním případě křižovatky v Sebuzíně je pro tvar určující poloha vjezdů od Ústí (silnice II/261) a na Litoměřice (III/241 21), mezi kterými je úhel 68°, což je od ideálního stavu, kterým je křížení v pravém úhlu, dost vzdáleno,“ vysvětlovala Hanáčková.

To v praxi znamená, že do vzorce pro výpočet velikosti kruhové křižovatky je třeba ještě kromě tohoto čísla vložit dvanáctimetrové poloměry, minimálně nutné k průjezdu nákladních vozidel a vychází pak z toho vnější průměr křižovatky na sedmatřicet metrů.

Optimální řešení

V optimálním návrhu by křižovatka měla být posunuta blíže k Ústí, zhruba o 25 metrů, pak by její vnější průměr dosahoval 30 až 34 metrů. Tomuto řešení bránily soukromé pozemky ve spodní části a umístění kapličky.

Rozsah prací je dán zastavěným územím a značnými podélnými spády. Řešení si vyžádalo budování zárubních zdí v okolí kapličky a podél soukromých pozemků.

„Dále bylo nutné zajistit soukromé domy proti poškození během výkopových prací,“ vysvětlovala dál Hanáčková. „Přemístění kapličky bylo zamítnuto památkáři a jiné vedení komunikace se nepodařilo nalézt.“

Bude kruhový objezd v Sebuzíně přínosem? Hlasujte!