I mimo farmářské trhy lidé zkoušejí prodávat různé potraviny pod rukou. Ústečtí městští strážníci přišli na doslova otřesný případ podomního prodeje.

Objevili v Krásném Březně „prodavačku“ bez živnostenského listu. Při kontrole hlídka uviděla ženu, která z přívěsného vozíku prodávala jakési zboží uložené v umělohmotných barelech.

Střeva v barelu

Prodávající odpověděla, že má vepřová střeva, která prodává lidem, kteří si toto zboží objednali. Hlídka zjistila, že žena nemá živnostenský list, který by ji opravňoval k prodeji.

„Střeva navíc byla v barelech bez chlazení. Žena také neukázala hlídce doklad o nezávadnosti zboží, a při prodeji nepoužívala hygienické rukavice, či jiné prostředky k nabírání střev z barelů,“ uvedla Martina Sochorová z ústecké městské policie.



Pokud jde o farmářské trhy, všichni organizátoři by si měli důkladně prověřit prodejce a dbát na uvedení původu potravin. Petr Mareš ze Společnosti mladých agrárníků České republiky zároveň radí zákazníkům, aby se farmářů nebáli zeptat, odkud pocházejí jejich potraviny.

Kde se farmáři berou?

„Farmářské trhy nabízejí čerstvé a kvalitní potraviny, což se o prodejích v supermarketech říct nedá, ale je třeba dávat pozor na podvodníky,“ uvedl Petr Mareš.

Ústečané si o tom myslí také své. „Je podivné, že je zde najednou tolik farmářských trhů, přitom kolik je tady opravdu drobných zemědělců? Málo. Nevěřím, že je vše, co se tam prodává, přímo z nějaké domácí farmy,“ řekla Jana Drobná ze Severní Terasy.

Adam Weber z Občanského sdružení Český um – Artificium Bohemikum pořádajícího farmářské trhy na Severní Terase a u Fora řekl, že si farmáře sami vybírají, aby se na trhy nedostali překupníci. „Stalo se nám, že jsme museli jedny řezníky vrátit domů, protože neměli platné zdravotní průkazy. Na trhy chodí veterinární, zemědělská a obchodní inspekce, která prodejce kontroluje,“ řekl Weber.

Doplnil: „Farmáře nebo prodejce, kteří prodávají na našich trzích, známe. Před trhem si zkontrolujeme, zda mají prodejci všechny potřebné náležitosti a můžou doložit původ zboží.“

Podle slov Pavla Josky z agentury Fox promotion pořádající farmářské trhy na Střekově, se dá těžko napoprvé zkontrolovat, zda se jedná o překupníka.

„Třeba farma Držovice u Úštěku má své prodejce. Když má farmář pěstovat, chovat zvířata a obstarávat další věci, které jsou nezbytné k provozu farmy, tak nemůže objíždět trhy. My na střekovských trzích si zjišťujeme adresu farmáře a zda se doopravdy jedná o farmářské produkty. Sám farmáře, kteří se na naše trhy přihlásí, objíždím,“ řekl Joska.

Josef Duben ze Státní veterinární správy uvedl, že má sympatie ke znovu objeveným farmářským trhům, ale zdůraznil, že i takovýto prodej má svá zcela jasná pravidla.

„Probíhá-li na schválených trzích a tržištích, vykonávají zde dozor inspektoři místně příslušných krajských veterinárních správ. Proto veterinární správa sepsala desatero zásad pro obce a prodejce,“ uvedl Josef Duben z veterinární správy.

Duben uvedl, že krajská veterinární správa (KVS) dozoruje trhy konané na místě schváleném obcí, jejichž konání bylo obcí povoleno a příslušná krajská veterinární správa schválila provozovateli tržní řád, nebyl-li vydán formou nařízení obce.

Farmářské desatero veterinární správy
1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku za těchto podmínek:
a) maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C; maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti“,
b) syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS),
c) čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli,
d) včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím,
e) živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem).
2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa.
3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách.
Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat:
a) 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře, b) 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře, c) 3 °C pro vnitřnosti, d) 5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota), e) 4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené, f) 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu),
g) Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem.
4. Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů.
5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné.
6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné.
7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek.
8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace. Dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být v čistotě.
9. Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou.
10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, a nesmí představovat zdroj kontaminace.

Zpracoval Petr Sochůrek a František Roček