„Reaguje na záměr německé strany přehodnotit koncepci strategické reformy vnitrozemských vodních cest, což by mohlo mít dopad na splavnost labské vodní cesty, především z pohledu České republiky,“ potvrdil Jan Osúch, mluvčí vlády, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR.

Nečasovu aktivitu samozřejmě vítá státní Ředitelství vodních cest (ŘVC). „Přijetí návrhu v současném znění by mělo těžké negativní dopady na mezinárodně významnou labskou vodní cestu,“ uvedl Václav Straka, mluvčí ŘVC.

Sasko a aktivisté

Hlasy proti stavbě jezů jsou ovšem už dávno slyšet na druhé straně hranice. Protestuje proti tomu saské ministerstvo životního prostředí, bouří se němečtí ekologičtí aktivisté, především Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland (BUND).

Ten na české straně spolupracuje se sdružením Arnika, které tvrdí, že by jakýkoliv takový podobný zásah mohl zlikvidovat přirozené prostředí unikátních a chráněných druhů fauny a flory.

Arnika také poukazuje, stejně jako třeba Přátelé přírody, na to, že český stát účelově zmenšil původně navrhované území v údolí Labe pro soustavu Natura 2000, tedy soustavu evropsky významných přírodních území. Vyjmul totiž řeku samotnou z návrhu, aby usnadnil stavbu pětimiliardového jezu v Děčíně.

„V údolí Labe se kromě bobra a lososa vyskytuje celá škála unikátních přírodních společenstev. Některá z nich již jinde v Evropě vymizela. Mezi nejvzácnější biotopy patří štěrkové náplavy, které zde Labe vytváří,“ uvedla Zora Kasiková z Arniky.

Vyplatí se to?

Podobnou argumentaci přijal i BUND. Vyzbrojil se přitom studií, již si nechal zpracovat. Podle studie pak ani stavba jezů nezajistí takovou hloubku plavební dráhy, aby byla nákladní doprava na Labi zisková.

Rentabilní hloubka by se totiž podle předsedy BUNDu Huberta Weigera pohybovala kolem dvou až dvou a půl metru. Na základě této studie dospěli prý v Německu k rozhodnutí žádné jezy nestavět. „Spolkový dopravní plán neobsahuje žádná opatření pro výstavbu na Labi mezi německo-českou hranicí,“ potvrdil Hans Bärthel z odboru plánování Ředitelství vodní a lodní dopravy Magdeburg pro Hospodářské noviny.

Německo bude jen bagrovat dno, což by mělo zajistit minimální ponor průměrně 130 centimetrů.

Postranní úmysly

ŘVC označuje BUND a Arniku za nátlakové skupiny. „BUND je dlouholetým aktivním členem lobbistického sdružení, které protežuje železnici. Proto není divu, že aktivně brojí proti zachování splavného Labe,“ uvedl Miroslav Šefara, ředitel ŘVC.

Tanečky okolo jezů na Labi ovšem zbytečně komplikují hledání kompromisního řešení. Svou roli tu totiž hrají jak ekonomické zájmy „betonové lobby,“ tak „ekoteroristů,“ přičemž tím nejvíce trpí jak rejdaři, tak skutečné snahy o co nejmenší zásahy do labských biotopů.

„ŘVC, BUND i Arnika používají nekorektní argumentaci,“ kritizoval je Marian Páleník, ředitel společnosti Přátelé přírody, která se jezy na Labi zabývá už šestnáct let a navrhuje různé možné alternativy ke stavbě betonového jezu mezi Hřenskem a Ústím nad Labem.