„Podstatnou část následků jsme již odstranili. Stabilizace svahů je v závěrečné fázi. V tuto chvíli se opatření jeví jako účinná, další destrukce podle aktuálních měření nehrozí,“ řekl Petr Lenc, ředitel palivového kombinátu (PKÚ), který má v současnosti jezero Milada na starost.

„Museli jsme použít různé stavební prvky, bylo třeba odtěžit nestabilní zeminu a nahradit ji. Svah se konstrukčně buduje znovu, v současnosti probíhá dokončování hlavních stavebních prací,“ pokračoval ředitel.

Srpnové deště totiž úplně zničily cyklostezku, která kolem jezera vede. Na její opravě se stále pracuje.

Cyklostezka kvůli tomu zůstává zatím uzavřena, takže cyklozávody, které se konají 29. května, se pojedou po náhradní trase. Podle Lence by se závody na původní trasu mohly vrátit v příštím roce. A co bude s jezerem a jeho okolím dál?

„Milada zůstane nějakou dobu v naší správě, po dokončení sanačních prací proběhne propočet vodohospodářské bilance, kterou je potřeba uzpůsobit naměřeným hodnotám. Ty se nyní výrazně vymykají. Zkušební provoz bude trvat přibližně rok,“ dodal ředitel PKÚ s tím, že jezero je už napuštěné na konečnou kvótu. Poté by se vlastníkem jezera měl stát dobrovolný svazek obcí Jezero Milada, nebo jeho členové, tedy konkrétní obce.

Brzká budoucnost

V budoucnu by kolem jezera měl vyrůst hotel, sportoviště, kemp a další součásti. Ty navrhli autoři studie cestovního ruchu v oblasti jezera Milada, kterou si zaplatil k její propagaci Dobrovolný svazek obcí . Bude to ale vůbec možné?

„V místech, kde jsou území nevhodná k výstavbě, tam ji doporučovat nebudeme,“ řekl při prezentaci výsledků studie firmy KPMG Ondřej Špaček. Naopak zdůraznil nutnost monitorovat geomechanickou stabilitu i do budoucna. „Bude potřeba, aby to od PKÚ převzaly obce a pokud možno i zveřejňovaly výsledky, aby občané neměli strach tuto lokalitu navštívit,“ doplnil Špaček.

Malověrní jsou ale nejen někteří Ústečané, ale také architekt a autor územní studie jezero Milada Vladimír Charvát. Hlavně co se týče inženýrských sítí.

„Pokud území není stabilizované, tak je nebezpečí, že ty sítě, které se tam zakopou, se usmyknou a posunou,“ skepticky již dříve konstatoval Vladimír Charvát také s důrazem na investiční náročnost.

Srpnové deště a následné pohyby zemin zničily především oblast svahů Roudníky a jižních svahů, kde byly na mnoha místech cyklostezky zpřetrhány a zkrouceny.

Řeší jen finance

Další stavby už ale podle Lence nejsou jen otázkou vzdálené budoucnosti. „Některé projekty jsou zpracované včetně stavebních povolení, čeká se jen na to, jak budou řešeny finančně,“ uvedl ředitel PKÚ s tím, že všude se masivně stavět nedá, na vytipovaných partiích to ale půjde. Jinde vyrostou jen lehké objekty, nebo nic.

Loňské sesuvy nestabilního svahu ale podle něj zatím žádný z projektů neohrozil. Soustavně se také pracuje na tom, aby se situace již neopakovala.

„Děláme tu celou řadu opatření, přitížení paty svahu, je tady vybudována masivní pilotová stěna, celý systém odvodňovacích prvků, hloubkových odvodňovacích vrtů a tak dále,“ vyjmenovával Lenc.

Fatální rozhodnutí

Fatální pro stabilitu svahů jezera Milada bylo rozhodnutí vlády o předčasném ukončení těžební činnosti na lomu Chabařovice. Nedošlo již k vytěžení původně plánovaných lokalit, a tím ani k založení vnitřních výsypek, které by svahy podepřely.

Ředitel PKÚ Petr Lenc sumu vydanou na rekultivaci oblasti spočítal asi na 2,5 miliardy korun. Náklady na přípravu území pro rekultivaci přišly prý řádově na další miliardu.

Sami občané o Miladu jako rekreační oblast mají enormní zájem. „Mně by se nejvíc zamlouvalo sportovní vyřádění, ale hlavně ať se to podaří uskutečnit,“ přála by si Nikola Malá ze Severní Terasy.